Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 20 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Malé změny jevy jsou většinou pro technickou praxi zanedbatelné. Potom definujeme objemovou hustotu náboje poměrem   (1. Nejjednodušším příkladem vystředění objemu výpočet hustoty náboje. matematickém vyjádření : D E (1.13) Vztah (1.11) B µH (1. Zastavme se, ale ještě poţadavků velikost objemu dV. Ten ale vzhledem makroskopickému chápání velmi malý, makroskopický náboj vzhledem němu povaţujeme dostatečně velký lze jej tedy dělit části malých prostorech dV. Po odtrţení myšlených siločar dipólu ztrácí dipól pole znázorněné těmito siločárami vliv. Ještě jeden důleţitý problém spojen rozměrnosti prostoru rychlosti šíření vlny. druhé straně nesmí být tento objem (podobně plošné hustoty plocha liniové hustoty délkový element) nulový nebo tak malý, by nezahrnoval dostatečně velký počet nabitých částic. Vystředění provedeme integrováním těchto veličin přes malý zvolený objem malý časový úsek 2t. opoţděný (retardovaný) skalární potenciál lze zapsat vztahem (x,t)    V dV R (R/c))t,ρ(x' 4π 1  (1.13) nazýván Ohmův zákon diferenciálním tvaru. Integrály potom podělíme tímto objemem časem. elementární náboj povaţujeme náboj elektronu (resp.14) přičemţ tedy průměrná objemová hustota náboje. musí být vyhlazeno čase. V tomto kurzu nebudeme příliš zabývat mikroskopickým polem. samozřejmé, abychom mohli vypočíst jako dife- renciální veličinu jistém bodě, musí být nejmenší, takový, aby něm byly nejmenší nerovnoměrnosti sledované fyzikální veličiny (tedy dQ).12) J E (1. Dojde-li totiţ v jednom bpdě peostoru změně stavu částice, „dovíme“ této informaci vzdálenosti rozměr R = modulu [(x-x’)2 + (y-y’)2 + (z-z’)2 ] určitou dobu, kterou nám tato informace o změně stavu dorazí rychlosti světla.16) nebo    V jkR dV R e ρ 4π 1   . Změní-li například bodě A(r‟) čase velikost náboje nebo velikost potenciálu A, bude bodě nějakou dobu stále stejná hodnota, určitou dobu tato hodnota změní. krychlička mědi hraně 10-4 mm obsahuje 108 volných elektronů).Základní pojmy elektromagnetismu 10 Materiálové parametry jsou podstatě parametry úměrnosti dvou polních veličin.15) kde mikroskopická veličina, makroskopická vystředěná veličina objemu V. (Např. Vystředění objemu lze obecně vyjádřit vztahem     V dVa V A 1 (1. V matematických výrazech tato skutečnost reprezentována například charakteristickým členem e-jkr , kde konstanta šíření. Nemluvě jiţ vůbec případu, kdy objem byl srovnatelný objemem volného prostoru mezi jednotlivými náboji zachycoval jen jeden nebo ani jeden náboj. protonu). Tudo dobu nazýváme retardační dobou =  || 'rr  Velmi často budeme retardací energie setkávat šíření vln vzdálené oblasti dipólu. Např. Tyto jevy jejich kvantitativní účinky nahradíme jistými statisticky středními hodnotami budeme počítat tedy vyhlazenými (vystředěnými) makroskopickými veličinami