Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Nemluvě jiţ vůbec případu, kdy objem byl srovnatelný objemem
volného prostoru mezi jednotlivými náboji zachycoval jen jeden nebo ani jeden náboj. Např. matematickém
vyjádření :
D E (1. Malé změny jevy jsou většinou
pro technickou praxi zanedbatelné.12)
J E (1.15)
kde mikroskopická veličina, makroskopická vystředěná veličina objemu V. V
matematických výrazech tato skutečnost reprezentována například charakteristickým členem e-jkr
,
kde konstanta šíření. Tyto jevy jejich kvantitativní účinky nahradíme jistými
statisticky středními hodnotami budeme počítat tedy vyhlazenými (vystředěnými) makroskopickými
veličinami.
Po odtrţení myšlených siločar dipólu ztrácí dipól pole znázorněné těmito siločárami vliv. musí být vyhlazeno čase. Nejjednodušším příkladem
vystředění objemu výpočet hustoty náboje.13) nazýván Ohmův zákon diferenciálním tvaru.Základní pojmy elektromagnetismu
10
Materiálové parametry jsou podstatě parametry úměrnosti dvou polních veličin.13)
Vztah (1. krychlička mědi hraně 10-4
mm obsahuje
108
volných elektronů).14)
přičemţ tedy průměrná objemová hustota náboje. Tudo dobu nazýváme retardační dobou =
|| 'rr
Velmi často budeme retardací energie setkávat šíření vln vzdálené oblasti dipólu. elementární náboj povaţujeme náboj elektronu
(resp.
V tomto kurzu nebudeme příliš zabývat mikroskopickým polem.11)
B µH (1. Zastavme se,
ale ještě poţadavků velikost objemu dV.
Ještě jeden důleţitý problém spojen rozměrnosti prostoru rychlosti šíření vlny. samozřejmé, abychom mohli vypočíst jako dife-
renciální veličinu jistém bodě, musí být nejmenší, takový, aby něm byly nejmenší
nerovnoměrnosti sledované fyzikální veličiny (tedy dQ). Potom definujeme objemovou hustotu náboje poměrem
(1. Integrály potom podělíme tímto objemem časem. Vystředění provedeme integrováním těchto veličin přes malý zvolený objem malý
časový úsek 2t.16)
nebo
V
jkR
dV
R
e
ρ
4π
1
. Dojde-li totiţ
v jednom bpdě peostoru změně stavu částice, „dovíme“ této informaci vzdálenosti rozměr R
= modulu [(x-x’)2
+ (y-y’)2
+ (z-z’)2
] určitou dobu, kterou nám tato informace o
změně stavu dorazí rychlosti světla.
Vystředění objemu lze obecně vyjádřit vztahem
V
dVa
V
A
1 (1. (Např. protonu). druhé straně nesmí být tento objem
(podobně plošné hustoty plocha liniové hustoty délkový element) nulový nebo tak malý, by
nezahrnoval dostatečně velký počet nabitých částic. opoţděný (retardovaný) skalární potenciál lze zapsat vztahem
(x,t)
V
dV
R
(R/c))t,ρ(x'
4π
1
(1. Ten ale vzhledem makroskopickému chápání velmi malý, makroskopický náboj
vzhledem němu povaţujeme dostatečně velký lze jej tedy dělit části malých prostorech
dV. Změní-li například bodě A(r‟) čase velikost náboje
nebo velikost potenciálu A, bude bodě nějakou dobu stále stejná hodnota, určitou
dobu tato hodnota změní
