Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
4)
Symbol značí konstantu šíření (vlnové číslo)
)(
2
jjk
(5.7)
22
2
11
2
(5. Vyřešením (5.3) (5.
Vlnoplochou rozumíme plochu, které mají intenzita elektrického magnetického pole stejnou fázi.
.Základy šíření vln elektromagnetická kompatibilita
157
0
2
2
HH (5. Společný střed kulových vlnoploch nazýváme fázovým
středem. charakteristickou impedanci
prostředí:
j
j
Z (5.4) nalezneme elektrickou magnetickou intenzitu
elektromagnetické vlny, šířící našem výše popsaném prostoru. Pokud bude zdrojem vlny harmonický proud, protékající nekonečně dlouhým přímým
vodičem, budou mít vlnoplochy válcový tvar hovořit budeme šíření válcové vlny.
Říkáme tedy, prostorem šíří kulová vlna.
V případě tzv.4) vděčí své jméno své podobě rovnicemi, popisujícími šíření akustických a
mechanických vln.
O vlnách šířících vzduchem neohraničeném prostředí budeme předpokládat, jsou uniformní –
tzn.
U vlny transverzální magnetické nebo také vlny leţí rovině kolmé směr šíření energie
přenášené vlnou intenzita ale vektor intenzity magnetického pole sloţku směru šíření
energie.9)
Vztahy (5.5)
a dvě sloţky
(5. našeho
hlediska tedy bude prostorem šířit rovinná vlna.3) (5.6)
přičemţ veličina nazývá fázová konstanta, veličina měrný útlum: Vypočíst lze vztahů
22
2
11
2
(5. Vlny nebo mohou šířit například vlnovodu. amplituda elektrické magnetické intenzity vlnoploše konstantní.
Budeme-li kulovou nebo válcovou vlnu pozorovat místa „téměř nekonečně“ vzdáleného zdroje,
bude zakřivení vlnoploch tak malé, budeme moci povaţovat vlnoplochu rovinnou. hlavní vlny TEM transverzální elektromagnetické vlny (REM rovinné
elektromagnetické vlny) leţí vektory rovině kolmé směr šíření vlny tato vektory tvoří
spolu Poyntingovým vektorem ortogonální soustavu. Takové vlny nalezneme dvojvodičového
vedení, koaálního vedení, ale také například vln šířících volném neohraničeném prostoru. Pokud bychom určitém časovém okamţiku “udělali
snímek” generovaného elektromagnetického pole, zjistili bychom, místa stejnou fází elektrické
nebo magnetické intenzity, vlnoplochy, jsou soustředné kulové povrchy středem bodovém zářiči. Vlna
hlavní TEM moţná jen prostoru mezi dvěma galvanicky oddělenými plášti
U vlny transverzální elektrické nebo také vlny leţí rovině kolmé směr šíření energie
přenášené vlnou intenzita ale vektor intenzity magnetického pole sloţku směru šíření
energie.8)
Z materiálových parametrů úhlové rychlosti lze také vypočíst tzv. Předpokládejme, ţe
zdrojem vlny všesměrový bodový zářič
