Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Avšak tepelné elektrické pole závisí odmocnině šířky frekvenčního pásma; zúţení pásma
faktorem 100 sníţí šum jen faktorem 10.
Soustava kostry, vazů svalstva tvoří dohromady základní tvar těla. Celkový
odpor těla značně závisí způsobu dotyku, protoţe přechodový odpor místa vstupu výstupu je
podstatnou části celkového odporu. Elektrická
zařízení, která jsou pod napětím, výjimku (vn, vvn zvn zařízení) jeví stejně jako zařízení
vypnutá. Měří-li stejnosměrným proudem a
kovovými elektrodami, uplatní vliv polarizace chemických změn povrchu elektrod, popřípadě
usměrňující účinek tenkých vrstev oxidů, takţe naměříme podstatně lišící hodnoty kladné nebo
záporné elektrodě. Mechanickou
oporu jim dává kostra, jejíţ stavbě jsou značným procentem zastoupeny minerální prvky, hlavně
vápník, fosfor menším mnoţství hořčík, fluór, sodík, draslík chlór. elektrické dvojvrstvy zápornými náboji vnitřní kladnými zevní straně rozhraní. tomu, aby teplotní šum sníţil úroveň intenzity
elektrických polí indukovaných tkáních smyčce průměrem při poli 0,2 frekvencí 60
Hz, bylo nutné zúţit frekvenční pásmo uvaţované předešlých příkladech zhruba milionkrát ze
100 10-4
Hz. Tyto
dvojvrstvy chovají jisté míry jako kondenzátory kapacitou asi 2010-9
F.Vliv prostředí elektromagnetické pole
93
tak malou, tepelný šum vyjde tomto pásmu zanedbatelný srovnání indukovaným elektrickým
polem. Pravděpodobně skutečný odpor kůţe není větší neţ 000 /cm2
.
Velikost proudu, který prochází tělem závisí velikosti napětí, odporu, který kladou protékajícímu
proudu zasaţené části těla přechodovém odporu místa vstupu místa výstupu proudu. kostru upíná příčně
pruhované svalstvo, které obsahuje asi vody pouze 1,5 neorganických látek. střídavého
proudu nízkého kmitočtu tato malá kapacita neuplatní, avšak vysokých kmitočtů podstatně
přispívá zvětšení vodivosti. Tuk poměrně špatným
vodičem elektrického proudu. Šťavnatá vrstva mnohem vodivější, jednak proto, její buňky obsahují více vody a
elektrolytů, jednak proto, mezi buňkami jsou štěrbiny naplněné tkáňovou tekutinou. Účinky elektrického proudu organismus závisí především na
intenzitě proudu procházejícího tělem, čase působení, frekvenci, případně tvaru vlny. povrchu buněk proto tvoří
tzv.
Povrch těla kryje kůţe, pod níţ různě tlustá vrstva tukového vaziva.
Ačkoli byly popsány změny permitivity vodivosti tkáně při změně frekvence, jsou tyto změny tak
malé, nemohou vyvolat poţadované efekty. Buněčné blány
této vrstvy jsou málo propustné pro záporně nabité ionty /anionty/. Rohová vrstva
je velmi špatný vodič elektrického proudu, pokud suchá.
. Zúţení pásma znamená zostření rezonance stejným faktorem.
Ţivočišná těla jsou sloţena mnoţství orgánů, které tvoří několik orgánových soustav. Nás
budou zajímat především vlivy průchodu elektrického proudu lidským organismem. Nic, mohlo způsobit tak ostré rezonance, nelze pokládat ani vzdáleně za
přijatelné.
Z odhadů zřejmé, pole tepelného šumu experimentech výtokem iontů membránou musí být
mnohem větší neţ jakákoli elektrická pole indukovaná Faradayovým efektem. Ponechává jen několik větších
dutin, nichţ jsou umístěny útrobní orgány.
Celkový odpor kůţe značně kolísá podle velikosti elektrod kdyţ přepočítáme jeden centimetr
čtvereční), pouţitého okamţitého stavu koţního povrchu.
Fyziologické účinky elektrického proudu lidský organismus
Podobně jako jiné druhy energií, vztahuje elektřinu přísloví „dobrý sluha, ale zlý pán“. Elektřina nebezpečná pro toho, kdo nezná její účinky kdo nepodřídí manipulaci ní
příslušným fyzikálním zákonům. Zde představuje
elektřina specifický druh ohroţení, který člověk není schopen rozpoznat svými smysly. Také koţní maz zvětšuje elektrický odpor
rohové vrstvy. Kůţe skládá vrchní rohové vnitřní šťavnaté vrstvy
