Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Nic, mohlo způsobit tak ostré rezonance, nelze pokládat ani vzdáleně za
přijatelné. Zúţení pásma znamená zostření rezonance stejným faktorem.
Ţivočišná těla jsou sloţena mnoţství orgánů, které tvoří několik orgánových soustav. Účinky elektrického proudu organismus závisí především na
intenzitě proudu procházejícího tělem, čase působení, frekvenci, případně tvaru vlny. Elektrická
zařízení, která jsou pod napětím, výjimku (vn, vvn zvn zařízení) jeví stejně jako zařízení
vypnutá. Rohová vrstva
je velmi špatný vodič elektrického proudu, pokud suchá. střídavého
proudu nízkého kmitočtu tato malá kapacita neuplatní, avšak vysokých kmitočtů podstatně
přispívá zvětšení vodivosti. Elektřina nebezpečná pro toho, kdo nezná její účinky kdo nepodřídí manipulaci ní
příslušným fyzikálním zákonům. Nás
budou zajímat především vlivy průchodu elektrického proudu lidským organismem. Šťavnatá vrstva mnohem vodivější, jednak proto, její buňky obsahují více vody a
elektrolytů, jednak proto, mezi buňkami jsou štěrbiny naplněné tkáňovou tekutinou.
Soustava kostry, vazů svalstva tvoří dohromady základní tvar těla. elektrické dvojvrstvy zápornými náboji vnitřní kladnými zevní straně rozhraní.
Celkový odpor kůţe značně kolísá podle velikosti elektrod kdyţ přepočítáme jeden centimetr
čtvereční), pouţitého okamţitého stavu koţního povrchu. Také koţní maz zvětšuje elektrický odpor
rohové vrstvy. Avšak tepelné elektrické pole závisí odmocnině šířky frekvenčního pásma; zúţení pásma
faktorem 100 sníţí šum jen faktorem 10. Ponechává jen několik větších
dutin, nichţ jsou umístěny útrobní orgány.
Velikost proudu, který prochází tělem závisí velikosti napětí, odporu, který kladou protékajícímu
proudu zasaţené části těla přechodovém odporu místa vstupu místa výstupu proudu. tomu, aby teplotní šum sníţil úroveň intenzity
elektrických polí indukovaných tkáních smyčce průměrem při poli 0,2 frekvencí 60
Hz, bylo nutné zúţit frekvenční pásmo uvaţované předešlých příkladech zhruba milionkrát ze
100 10-4
Hz. Kůţe skládá vrchní rohové vnitřní šťavnaté vrstvy. Celkový
odpor těla značně závisí způsobu dotyku, protoţe přechodový odpor místa vstupu výstupu je
podstatnou části celkového odporu. Tuk poměrně špatným
vodičem elektrického proudu.
. Tyto
dvojvrstvy chovají jisté míry jako kondenzátory kapacitou asi 2010-9
F. kostru upíná příčně
pruhované svalstvo, které obsahuje asi vody pouze 1,5 neorganických látek. Mechanickou
oporu jim dává kostra, jejíţ stavbě jsou značným procentem zastoupeny minerální prvky, hlavně
vápník, fosfor menším mnoţství hořčík, fluór, sodík, draslík chlór. Měří-li stejnosměrným proudem a
kovovými elektrodami, uplatní vliv polarizace chemických změn povrchu elektrod, popřípadě
usměrňující účinek tenkých vrstev oxidů, takţe naměříme podstatně lišící hodnoty kladné nebo
záporné elektrodě.
Fyziologické účinky elektrického proudu lidský organismus
Podobně jako jiné druhy energií, vztahuje elektřinu přísloví „dobrý sluha, ale zlý pán“.
Z odhadů zřejmé, pole tepelného šumu experimentech výtokem iontů membránou musí být
mnohem větší neţ jakákoli elektrická pole indukovaná Faradayovým efektem. povrchu buněk proto tvoří
tzv.
Ačkoli byly popsány změny permitivity vodivosti tkáně při změně frekvence, jsou tyto změny tak
malé, nemohou vyvolat poţadované efekty. Buněčné blány
této vrstvy jsou málo propustné pro záporně nabité ionty /anionty/.Vliv prostředí elektromagnetické pole
93
tak malou, tepelný šum vyjde tomto pásmu zanedbatelný srovnání indukovaným elektrickým
polem. Pravděpodobně skutečný odpor kůţe není větší neţ 000 /cm2
.
Povrch těla kryje kůţe, pod níţ různě tlustá vrstva tukového vaziva. Zde představuje
elektřina specifický druh ohroţení, který člověk není schopen rozpoznat svými smysly
