Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 103 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pravděpodobně skutečný odpor kůţe není větší neţ 000 /cm2 . Tyto dvojvrstvy chovají jisté míry jako kondenzátory kapacitou asi 2010-9 F. povrchu buněk proto tvoří tzv. elektrické dvojvrstvy zápornými náboji vnitřní kladnými zevní straně rozhraní. Účinky elektrického proudu organismus závisí především na intenzitě proudu procházejícího tělem, čase působení, frekvenci, případně tvaru vlny. Nás budou zajímat především vlivy průchodu elektrického proudu lidským organismem. Ponechává jen několik větších dutin, nichţ jsou umístěny útrobní orgány. Šťavnatá vrstva mnohem vodivější, jednak proto, její buňky obsahují více vody a elektrolytů, jednak proto, mezi buňkami jsou štěrbiny naplněné tkáňovou tekutinou. Elektřina nebezpečná pro toho, kdo nezná její účinky kdo nepodřídí manipulaci ní příslušným fyzikálním zákonům.Vliv prostředí elektromagnetické pole 93 tak malou, tepelný šum vyjde tomto pásmu zanedbatelný srovnání indukovaným elektrickým polem. Z odhadů zřejmé, pole tepelného šumu experimentech výtokem iontů membránou musí být mnohem větší neţ jakákoli elektrická pole indukovaná Faradayovým efektem. Rohová vrstva je velmi špatný vodič elektrického proudu, pokud suchá. Zúţení pásma znamená zostření rezonance stejným faktorem. Avšak tepelné elektrické pole závisí odmocnině šířky frekvenčního pásma; zúţení pásma faktorem 100 sníţí šum jen faktorem 10. Nic, mohlo způsobit tak ostré rezonance, nelze pokládat ani vzdáleně za přijatelné. Soustava kostry, vazů svalstva tvoří dohromady základní tvar těla. Velikost proudu, který prochází tělem závisí velikosti napětí, odporu, který kladou protékajícímu proudu zasaţené části těla přechodovém odporu místa vstupu místa výstupu proudu.  Fyziologické účinky elektrického proudu lidský organismus Podobně jako jiné druhy energií, vztahuje elektřinu přísloví „dobrý sluha, ale zlý pán“. . Měří-li stejnosměrným proudem a kovovými elektrodami, uplatní vliv polarizace chemických změn povrchu elektrod, popřípadě usměrňující účinek tenkých vrstev oxidů, takţe naměříme podstatně lišící hodnoty kladné nebo záporné elektrodě. Zde představuje elektřina specifický druh ohroţení, který člověk není schopen rozpoznat svými smysly. Kůţe skládá vrchní rohové vnitřní šťavnaté vrstvy. Také koţní maz zvětšuje elektrický odpor rohové vrstvy. tomu, aby teplotní šum sníţil úroveň intenzity elektrických polí indukovaných tkáních smyčce průměrem při poli 0,2 frekvencí 60 Hz, bylo nutné zúţit frekvenční pásmo uvaţované předešlých příkladech zhruba milionkrát ze 100 10-4 Hz. Celkový odpor kůţe značně kolísá podle velikosti elektrod kdyţ přepočítáme jeden centimetr čtvereční), pouţitého okamţitého stavu koţního povrchu. Celkový odpor těla značně závisí způsobu dotyku, protoţe přechodový odpor místa vstupu výstupu je podstatnou části celkového odporu. Elektrická zařízení, která jsou pod napětím, výjimku (vn, vvn zvn zařízení) jeví stejně jako zařízení vypnutá. střídavého proudu nízkého kmitočtu tato malá kapacita neuplatní, avšak vysokých kmitočtů podstatně přispívá zvětšení vodivosti. Ţivočišná těla jsou sloţena mnoţství orgánů, které tvoří několik orgánových soustav. kostru upíná příčně pruhované svalstvo, které obsahuje asi vody pouze 1,5 neorganických látek. Buněčné blány této vrstvy jsou málo propustné pro záporně nabité ionty /anionty/. Povrch těla kryje kůţe, pod níţ různě tlustá vrstva tukového vaziva. Mechanickou oporu jim dává kostra, jejíţ stavbě jsou značným procentem zastoupeny minerální prvky, hlavně vápník, fosfor menším mnoţství hořčík, fluór, sodík, draslík chlór. Tuk poměrně špatným vodičem elektrického proudu. Ačkoli byly popsány změny permitivity vodivosti tkáně při změně frekvence, jsou tyto změny tak malé, nemohou vyvolat poţadované efekty