Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 102 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pokládáme-li tvar buňky kulový, elektrický odpor buňky dán jednoduchým vztahem Rmem /4r2 , kde tloušťka membrány,  přibliţně 105 –107 m, poloměr buňky. Je-li nm, odpor membrány pohybuje rozmezí 0,4 aţ 40 M. Zdvojnásobení průměru sníţí šum 2,8 násobně, atd. Pole buněčné membráně vyvolaná teplotou Protoţe vyskytly názory, indukovaná pole extrémně nízkých frekvencí způsobená proudem v drátech elektrických vedení mohla vyvolávat změny buňkách tím, ovlivňují interakce (například výtok iontů vápníku) buněčných membránách, důleţité odhadnout pole vyvolaná tepelným šumem buněčné úrovni. Pouţijeme-li hodnotu Rjen 0,1 spolu s normálními hodnotami odporu membrány Rmem pro počítačový model seskupení buněk tvaru dlouhých řetězů, jsou rostoucí délkou řetězů rychle dosaţeny asymptotické limitní hodnoty pro redukovaný odpor membrán (Rjen Rmem)1/2 a mají velikost M.129), zřejmé, představa změně vlastností velkých buněčných seskupení není schopna úspěšně čelit argumentu tepelným šumem. Kdyby byl odpor vodivých spojů Rjen nulový, byly buněčné membrány seskupení zapojeny elektrickém obvodu paralelně, výsledný odpor klesl hodnotu Rmem /N, kde počet buněk.Vliv prostředí elektromagnetické pole 92 mohou poněkud lišit.128)) . Ačkoliv přímá měření tepelného šumu buněčné úrovni nebyla publikována, fundamentálních principů vyplývá jednoznačně, šumová elektrická pole musí existovat. Elektrická pole tepelného šumu při šířce frekvenčního pásma 100 uvnitř membrány pak vychází nepřesností, kterou moţné odhadnout faktorem 3) EkT 280 V/m (2.127) získaný Weaverem Astumianem pro velká seskupení buněk. Podobný závěr platí pro zvýšený koeficient zesílení (odpovídající faktoru 1,5 r/) rovnici (2.129) přičemţ největší nepřesnost tohoto výsledku způsobena tím, není přesně znám elektrický odpor membrány.  Rezonanční jevy Občas setkáváme tvrzeními, oscilující časově ustálená pole mohou mít větší biologický účinek neţ stejnosměrná pole nebo neţ pole, která nepravidelně fluktuují, důsledku nějakého rezonančního procesu, který rezonanční frekvenci obdivuhodně shodnou frekvencí elektrického proudu energetické sítě. (Šířka frekvenčního pásma důsledku vzrůstu kapacity membrán nesníţila, protoţe výsledná časová konstanta RC zůstala stejná). Tento závěr však platí jen pro případ, odpor Rjen skutečně nulový předpoklad, který sotva opravňuje extrapolovat výsledky miliony buněk, jak dělaji Weaver Astumian. Podle Nyquistova vztahu pak šum klesl krát. Velká seskupení buněk James Weaver Dean Astumian vyslovili názor, šum membráně můţe být výrazně sníţen ve velkých buněčných sekupeních propojených navzájem vodivými spoji. principiálně moţné dosadit šířku frekvenčního pásma pro Nyquistův vzorek (rovnice (2. kaţdém případě však vypočtená hodnota šumového pole zhruba 300krát větší neţ indukovaná pole odhadnutá pro nejméně příznivý případ působení vnějších magnetických polí. Protoţe tato hodnota odpovídá rozmezí odporu membrány pouţitému při výpočtu šumového elektrického pole podle rovnice (2. Je-li příslušných případech Rmem opravdu mnohem větší neţ Rjen pravděpodobné, velikosti odporu membrány (a tudíţ tepelný šum) jsou rovnici (2. Taková seskupení vyskytují ve velkých orgánech, jako jsou srdce játra, avšak nejsou destičkách bílých krvinkách. Takový mechanismus pochopitelně nemohl být účinný současně ve Spojených státech, kde energetická síť frekvenci Hz, Evropě, kde pouţívá frekvence 50 Hz.129) spíše podhodnoceny. Velikosti odporu Rjen mezi dvojicí buněk zjištěné měřením leţí rozmezí 0,1 nejméně 8 M některých případech vycházejí G