V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
h2/r 2.6047,1sin
7,1cos10.
10.
90/300
4
.λ splněnou pro 15,3 km, podobně předpoklad splněn při
h1+h2 5.180exp.7 bude vzdálenosti intenzita pole
=== Σ
44
3
21
10.6047,1sin
cos.4 Fáze
odražené vlny vlivem rozdílu drah 2h1.10-2
.6 roven 0,53 rad (30,6o
) intenzita pole bude
( )==⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
= o
r
hh
k
r
DP
E 6,30sin.ˆ1.
Výslednou intenzitu pole vzdálenosti vypočteme dosazením 8.7 omezeno podmínkou
18.5
Vysílací anténa činitelem směrovosti horizontální polarizací umístěna na
kopci výšce 200 nad rovinatým terénem suchou půdou 10-3
S/m).h2 r.
Vysílač pracující kmitočtu 100 MHz dodává antény výkon W.2
10.30.exp(179,9o
)
Pro horizontálně polarizovanou vlnu činitel odrazu liší jen velmi málo hodnoty a
výpočet podle 8.
c) předchozích kontrol plyne, pro trasu délky již není možno uvažovat činitel
odrazu Jeho skutečnou hodnotu musíme vypočítat podle 8.
10.
.7 bychom dostali hodnotu
E 18,4 mV/m.283
.
a) Podle vztahu 8..30.30
3
3
ρ
= 0,0866.2.r pro trasy delší než 5,9 Pro menší vzdálenosti nutno nejprve určit
hodnotu pak sečíst přímou odraženou vlnu podle vztahu 8.
Vypočtěte:
a) intenzitu pole vzdálenosti antény výšce nad terénem
b) intenzitu pole vzdálenosti výšce m
c) intenzitu pole vzdálenosti výšce m
d) jaké výšce bude intenzita pole velmi malá vzdálenosti km
.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 57
[ ]=+=+= 10283.2
10. Použití vztahu 8..
.12,4..exp(j180,1o
) nižší amplituda odražené vlny byla patrná především blízkosti
minim intenzity .
10
10.0,892 77,25 mV/m
Příklad 8.10/2000 2,83 zpožděna
o úhel 305,7o
.5b pro elevační úhel
Δ arctg[(h1+h2)/r] arctg [(283+10)/104
] 1,7o
( )
( )
=
−−+
−−−
=
Δ−−+Δ
Δ−−−Δ
=
−
−
oo
oo
r
r
h
j
j
j
j
7,1cos10.
.6 byl ještě dosti přesný.4
..30
4
3
21
17,6 mV/m
Při náhradě sinové funkce jejím argumentem podle 8.. Pak
( =−+=Δ−+= oo
jjrjk
r
DP
E 306exp.2
10.60sin
ˆ
23
23
2
2
γλε
γλε
ρ
= 0,966.33,3.
sin.h1. Při vertikální polarizaci bychom dostali
ρˆ 0,87.12,4 hhrp výrazně větší než délka trasy km
a zakřivení Země možno zanedbat.33,3.283.4 .2.60sin
cos.966,01.30 π
λ
π
r
hh
r
DP
E 4,6 mV/m
b) Argument sinové funkce 8.30
exp
