V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
Při vertikální polarizaci bychom dostali
ρˆ 0,87.6 roven 0,53 rad (30,6o
) intenzita pole bude
( )==⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
= o
r
hh
k
r
DP
E 6,30sin.180exp.60sin
cos.30
3
3
ρ
= 0,0866.7 omezeno podmínkou
18.2.2
10.
sin.ˆ1.
10..60sin
ˆ
23
23
2
2
γλε
γλε
ρ
= 0,966.30.exp(j180,1o
) nižší amplituda odražené vlny byla patrná především blízkosti
minim intenzity .
10.10-2
.12,4 hhrp výrazně větší než délka trasy km
a zakřivení Země možno zanedbat.10/2000 2,83 zpožděna
o úhel 305,7o
.30
4
3
21
17,6 mV/m
Při náhradě sinové funkce jejím argumentem podle 8.2
10.
.966,01.. Použití vztahu 8..6047,1sin
cos.283.
10
10.
Výslednou intenzitu pole vzdálenosti vypočteme dosazením 8.exp(179,9o
)
Pro horizontálně polarizovanou vlnu činitel odrazu liší jen velmi málo hodnoty a
výpočet podle 8..4
.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 57
[ ]=+=+= 10283.2
10.30
exp.283
.5b pro elevační úhel
Δ arctg[(h1+h2)/r] arctg [(283+10)/104
] 1,7o
( )
( )
=
−−+
−−−
=
Δ−−+Δ
Δ−−−Δ
=
−
−
oo
oo
r
r
h
j
j
j
j
7,1cos10.
Vypočtěte:
a) intenzitu pole vzdálenosti antény výšce nad terénem
b) intenzitu pole vzdálenosti výšce m
c) intenzitu pole vzdálenosti výšce m
d) jaké výšce bude intenzita pole velmi malá vzdálenosti km
.h2 r.12,4.33,3.h1.30.h2/r 2.6047,1sin
7,1cos10.4 .
90/300
4
.33,3.2.5
Vysílací anténa činitelem směrovosti horizontální polarizací umístěna na
kopci výšce 200 nad rovinatým terénem suchou půdou 10-3
S/m)..
.4 Fáze
odražené vlny vlivem rozdílu drah 2h1.
a) Podle vztahu 8.
. Pak
( =−+=Δ−+= oo
jjrjk
r
DP
E 306exp.7 bude vzdálenosti intenzita pole
=== Σ
44
3
21
10.30 π
λ
π
r
hh
r
DP
E 4,6 mV/m
b) Argument sinové funkce 8.6 byl ještě dosti přesný.
c) předchozích kontrol plyne, pro trasu délky již není možno uvažovat činitel
odrazu Jeho skutečnou hodnotu musíme vypočítat podle 8.7 bychom dostali hodnotu
E 18,4 mV/m.λ splněnou pro 15,3 km, podobně předpoklad splněn při
h1+h2 5.
Vysílač pracující kmitočtu 100 MHz dodává antény výkon W.0,892 77,25 mV/m
Příklad 8.r pro trasy delší než 5,9 Pro menší vzdálenosti nutno nejprve určit
hodnotu pak sečíst přímou odraženou vlnu podle vztahu 8
