V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
180exp.
10
10.30
exp.2..
90/300
4
.30.2
10.ˆ1.h2 r.
a) Podle vztahu 8.33,3.
.60sin
ˆ
23
23
2
2
γλε
γλε
ρ
= 0,966...283.30
4
3
21
17,6 mV/m
Při náhradě sinové funkce jejím argumentem podle 8.4
. Při vertikální polarizaci bychom dostali
ρˆ 0,87.6 roven 0,53 rad (30,6o
) intenzita pole bude
( )==⎟
⎠
⎞
⎜
⎝
⎛
= o
r
hh
k
r
DP
E 6,30sin.h2/r 2.r pro trasy delší než 5,9 Pro menší vzdálenosti nutno nejprve určit
hodnotu pak sečíst přímou odraženou vlnu podle vztahu 8.2.30.
Vysílač pracující kmitočtu 100 MHz dodává antény výkon W.7 bude vzdálenosti intenzita pole
=== Σ
44
3
21
10.7 bychom dostali hodnotu
E 18,4 mV/m.30 π
λ
π
r
hh
r
DP
E 4,6 mV/m
b) Argument sinové funkce 8.12,4 hhrp výrazně větší než délka trasy km
a zakřivení Země možno zanedbat.exp(179,9o
)
Pro horizontálně polarizovanou vlnu činitel odrazu liší jen velmi málo hodnoty a
výpočet podle 8.7 omezeno podmínkou
18.
.10/2000 2,83 zpožděna
o úhel 305,7o
.5b pro elevační úhel
Δ arctg[(h1+h2)/r] arctg [(283+10)/104
] 1,7o
( )
( )
=
−−+
−−−
=
Δ−−+Δ
Δ−−−Δ
=
−
−
oo
oo
r
r
h
j
j
j
j
7,1cos10.
Výslednou intenzitu pole vzdálenosti vypočteme dosazením 8.60sin
cos.6 byl ještě dosti přesný.
sin.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 57
[ ]=+=+= 10283..
10.h1.30
3
3
ρ
= 0,0866.λ splněnou pro 15,3 km, podobně předpoklad splněn při
h1+h2 5.exp(j180,1o
) nižší amplituda odražené vlny byla patrná především blízkosti
minim intenzity .
.0,892 77,25 mV/m
Příklad 8.966,01.2
10..283
.
c) předchozích kontrol plyne, pro trasu délky již není možno uvažovat činitel
odrazu Jeho skutečnou hodnotu musíme vypočítat podle 8.
Vypočtěte:
a) intenzitu pole vzdálenosti antény výšce nad terénem
b) intenzitu pole vzdálenosti výšce m
c) intenzitu pole vzdálenosti výšce m
d) jaké výšce bude intenzita pole velmi malá vzdálenosti km
.6047,1sin
7,1cos10.10-2
. Pak
( =−+=Δ−+= oo
jjrjk
r
DP
E 306exp.12,4. Použití vztahu 8.6047,1sin
cos.33,3.5
Vysílací anténa činitelem směrovosti horizontální polarizací umístěna na
kopci výšce 200 nad rovinatým terénem suchou půdou 10-3
S/m).2
10.4 Fáze
odražené vlny vlivem rozdílu drah 2h1.
10.4
