V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
Vypočtěte délku použitého úseku vedení. Pro řešení proto bude vhodné již nyní přejít normování vzhledem
k impedanci Zov2 tohoto vedení.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 25
Řešení:
Délka vlny obou vedeních stejná ξ.exp(j80o
) 1,44 .exp(j 63o
) poměr stojatých vln
σk 2,62 .50= (44 16) .
Příklad 5.exp(-j 81o
) poměr stojatých vln 2,6 .50 (50 18) Ω.75 (0,76–j 0,4). Pak vstupu kaskády vedení odpovídá hodnota (l/λv)P (l/λv)C +(l2/λv) =
= 0,39 0,25 0,64 0,14 vstupní impedance zP.
Zakreslením středově souměrného bodu získáme normovanou hodnotu impedance zátěže
druhého vedení 0,88 0,32 impedanci zC.Zov2 =(0,88–j0,32).Zov1 [(0,76–j 0,84) (0+j 33/75)].exp(-j 108o
) poměr stojatých vln 3,1.
Činitel odrazu poměr stojatých vln zde jsou rovny 0,18.
Příklad 5.6:
Dvě vedení jsou zapojena kaskádě při kmitočtu 300 MHz zatížena impedancí
(40 120) Vedení připojené zátěži parametry (Zov1 0,8 0,05m-1
)
a délku 1,4 druhé vedení (Zov2 0,7; 0,02 m-1
) délku 2,5 .
Činitel odrazu poměr stojatých vln zde nabývají hodnot 0,18.75 (57–j 30) Ω
kde poměr (l/λv)B 0,40 činitel odrazu 0,26.
Impedanci odpovídá vedení Zov2 normovaná impedance (150+j0)/50 3+j0
a normovaná admitance 0,32 Paralelní spojení prvků zobrazí bodě CY
součtem normovaných admitancí yCY =yB+y2 (0,68 0,36)+(0,32+j 0,36 .
.106
= a
normované délky těchto vedení jsou l1/ 1,4/2 0,7 0,2 l2/ 2,5/2 1,25 0,25 .7
Z úseku vedení (Zov 0,8) zanedbatelnými ztrátami konci nakrátko
vytvořte pro kmitočet 800 MHz obvodový prvek indukčností nH.
Impedance zátěže připojena vedení Zov1 její normovaná hodnota rovna
zk Zov1 (75 75)/75 zakreslení bodu Smithova diagramu určíme
(l/ λv)k 0,162 činitel odrazu (0,2 0,4) 0,447. Pak impedanci odpovídá nový bod Zov2 =
= (57–j 30)/ 1,14–j 0,6 normovaná hodnota admitance (0,68+j 0,36) středově
souměrném bodě B1Y .108
/120.c/f 0,8.exp(-j 101o
) 1,44 ,
poměr (l/λv)C 0,39 .
Řešení příkladu dokončíme transformací impedance vedením Zov2 (l2/λv)
směrem zdroji.
V bodě jsou paralelně spojeny impedance tato kombinace tvoří zátěž ZC
druhého vedení.75 (57 63) činitel odrazu
ρA 0,45.
Vlivem sériově zapojené impedance která nenulovou jen reaktanční složku, se
posune bod kružnici konstantní reálné složky 0,76 bodu impedancí
ZB (zA Z1/Zov1).
Transformaci impedance zátěže uzlu „A“ odpovídá otočení bodu kružnici
(vedení zanedbatelné ztráty) směrem „ke zdroji“ bodu paprsek
(l/ λv)A (l/ λv)k (l1/ λv) 0,162 0,2 0,362
V bodě „A“ impedance (0,76 0,84).Zov2 (1+j 0,36).3.
Vypočtěte impedance, činitele odrazu poměr stojatých vln vstupech obou vedení
