V numerických cvičeních je možno pouze na typickém příkladu ukázat hlavní části řešení a diskutovat získané výsledky. Seznámení se s obvyklými modifikacemi situací a jejich řešením je však nutno zvládnout řešením dalších příkladů formou samostatného studia. V řadě situací si tyto modifikace mohou studenti tvořit sami, chybí však zpětná vazba informace o správnosti postupu a výsledků. Pomůckou tak může být sbírka příkladů doplněných hlavními výsledky a v nutných případech i náznakem postupu řešení. Při výběru příkladů k řešení je třeba dbát na to, aby postupně pokryly celou problematiku včetně modifikací vstupních údajů a postupů řešení. Neméně důležité je skutečné výpočtové zvládnutí řešení, které ...
exp(-j 81o
) poměr stojatých vln 2,6 .50= (44 16) . Pak vstupu kaskády vedení odpovídá hodnota (l/λv)P (l/λv)C +(l2/λv) =
= 0,39 0,25 0,64 0,14 vstupní impedance zP.75 (57 63) činitel odrazu
ρA 0,45.
V bodě jsou paralelně spojeny impedance tato kombinace tvoří zátěž ZC
druhého vedení. Pro řešení proto bude vhodné již nyní přejít normování vzhledem
k impedanci Zov2 tohoto vedení.
Vypočtěte impedance, činitele odrazu poměr stojatých vln vstupech obou vedení.
Činitel odrazu poměr stojatých vln zde nabývají hodnot 0,18.75 (57–j 30) Ω
kde poměr (l/λv)B 0,40 činitel odrazu 0,26.7
Z úseku vedení (Zov 0,8) zanedbatelnými ztrátami konci nakrátko
vytvořte pro kmitočet 800 MHz obvodový prvek indukčností nH.6:
Dvě vedení jsou zapojena kaskádě při kmitočtu 300 MHz zatížena impedancí
(40 120) Vedení připojené zátěži parametry (Zov1 0,8 0,05m-1
)
a délku 1,4 druhé vedení (Zov2 0,7; 0,02 m-1
) délku 2,5 .
Vypočtěte délku použitého úseku vedení.exp(-j 101o
) 1,44 ,
poměr (l/λv)C 0,39 .
Řešení příkladu dokončíme transformací impedance vedením Zov2 (l2/λv)
směrem zdroji.108
/120.Zov2 =(0,88–j0,32).
Příklad 5.
Transformaci impedance zátěže uzlu „A“ odpovídá otočení bodu kružnici
(vedení zanedbatelné ztráty) směrem „ke zdroji“ bodu paprsek
(l/ λv)A (l/ λv)k (l1/ λv) 0,162 0,2 0,362
V bodě „A“ impedance (0,76 0,84).106
= a
normované délky těchto vedení jsou l1/ 1,4/2 0,7 0,2 l2/ 2,5/2 1,25 0,25 .Zov1 [(0,76–j 0,84) (0+j 33/75)].
Zakreslením středově souměrného bodu získáme normovanou hodnotu impedance zátěže
druhého vedení 0,88 0,32 impedanci zC.exp(j80o
) 1,44 .
Činitel odrazu poměr stojatých vln zde jsou rovny 0,18.75 (0,76–j 0,4).exp(j 63o
) poměr stojatých vln
σk 2,62 .
.
Příklad 5.Elektromagnetické vlny, antény vedení příklady 25
Řešení:
Délka vlny obou vedeních stejná ξ.Zov2 (1+j 0,36).c/f 0,8.
Vlivem sériově zapojené impedance která nenulovou jen reaktanční složku, se
posune bod kružnici konstantní reálné složky 0,76 bodu impedancí
ZB (zA Z1/Zov1).exp(-j 108o
) poměr stojatých vln 3,1.50 (50 18) Ω.
Impedanci odpovídá vedení Zov2 normovaná impedance (150+j0)/50 3+j0
a normovaná admitance 0,32 Paralelní spojení prvků zobrazí bodě CY
součtem normovaných admitancí yCY =yB+y2 (0,68 0,36)+(0,32+j 0,36 .
Impedance zátěže připojena vedení Zov1 její normovaná hodnota rovna
zk Zov1 (75 75)/75 zakreslení bodu Smithova diagramu určíme
(l/ λv)k 0,162 činitel odrazu (0,2 0,4) 0,447.3. Pak impedanci odpovídá nový bod Zov2 =
= (57–j 30)/ 1,14–j 0,6 normovaná hodnota admitance (0,68+j 0,36) středově
souměrném bodě B1Y
