Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně
Připojení vnějším obvodům zabezpečuje vazba.4 Symetrické asymetrické proudy vedení
Napětí mezi daným místem obvodu místem nulovým potenciálem (zemí)
označujeme jako napětí nesymetrické, zatímco mezi dvěma místy stejně velkými napětími
proti zemi, ale opačnou fází, napětí symetrické. Vazba nejtěsnější tam, kde je
největší napětí, tj. Pak úsek vedení může současně plnit více funkcí výrazně zjednodušit konstrukci.8b) současně
zajistit jejich uzemnění pro statickou elektřinu. blízkosti místa vpravo zkratu byla nulová. 6.7b.
Obr.
d) úsek vedení jako konstrukční prvek
Jako „kovový izolátor“ možno použít čtvrtvlnný úsek vedení, který otevřeném
konci velkou impedanci. Tři hlavní možnosti vazby jsou
nakresleny 574H573HObr. 6. vazba galvanická (G), kapacitní (C) induktivní (L).
Jako rezonátor lze použít také vedení λ/2 obou koncích naprázdno. koaxiálním provedení by
bylo závadu vyzařování otevřených konců vedení.8a) nebo nést prvky anténní konstrukce (576H575HObr. mikropáskovém provedení však
tento typ rezonátoru používá základem flíčkových mikropáskových antén, kde je
vyzařování naopak žádoucí. místě kmitny proudu, tedy blízkosti zkratu (vpravo). 6. vodičích vedení 577H576HObr.9 pak
napětí vodiče „1“ proti zemi napětím nesymetrickým napětí mezi vodiči „1“ „2“ napětím
symetrickým, pokud splněna podmínka -U2 Pro symetrické proudy vodičích
vedení platí podobně podmínka -I1 kdy oběma vodiči tečou stejně velké, ale
protisměrné proudy Asymetrický proud Ias/2 pak teče oběma vodiči stejným směrem a
jeho okruh uzavírá mimo vodiče uvažovaného vedení 578H577HObr. Stupeň kapacitní
vazby lze měnit rovněž polohou vazebního prvku („kolíku“), ale navíc ještě hloubkou jeho
zasunutí. Takové vedení pak může podpírat střední vodič koaxiálního kabelu
pro velké výkonu (575H574HObr. Induktivní vazba vazba magnetickým polem nejtěsnější tam, kde intenzita
magnetického pole největší. Kmitočtová závislost impedance takového
úseku vedení může být vhodně využita pro kompenzaci změn vstupní impedance nesené
antény.
Induktivní vazbu lze měnit také velikostí plochy nebo natočením smyčky. Uprostřed
vedení pak uzel napětí, které směrem koncům vedení roste.
U galvanické vazby lze měnit její stupeň polohou odbočky.
. 6. 6.9b jako proud zemí. 6.8: Vedení jako konstrukční prvek
6
