Vyzařování a šíření elektromagnetických vln je oblastí, se kterou se denně setkáváme aniž bychom si to přímo uvědomovali. Elektromagnetické vlny se šíří prostorem, různé druhyvedení je nutí šířit se podle přání uživatele a také při tom i sloužit. Je proto velmi užitečné znát podmínky pro jejich využívání, především v technické praxi. Vždyť přechod na stále vyšší kmitočty nás nutí respektovat vlnovou povahu jevů i v situací, které byly doménou obvodů. Dnes již nikoho nepřekvapí, že úsek vedení mezi dvěma součástkami v počítači je spíše vedením než jen vodivým spojem.
5. 5.17: Přizpůsobení sériovým pahýlem
a) zapojení obvodu postup řešení
.
kR
ovZ ZoT o1
/4λ l1
1R
l/ zdrojiλ
l/λ
zk
z1
z1
a) b)
Obr.Elektromagnetické vlny, antény vedení 45
c) přizpůsobení vloženým vedením čtvrtvlnným transformátorem
Obvod, který ukazuje 529H528HObr.16: Přizpůsobení vloženým vedením transformátorem λ/4
a) zapojení obvodu postup řešení
Hodnotu Zo1 možno zvolit podle konstrukčních požadavků, nezávisle hodnotě
Zov Výsledkem návrhu jsou pak dvě dvojice hodnot ZoT délka čtvrtvlnného úseku
odpovídá pracovnímu kmitočtu.
kZovZ Zo1
l1
1Z
Xp
kZovZ Zo1
l1
opZ
lp
l/ zdrojiλ
λ
zk
z1z1
l /1
1x1-x
r1
a) b)
Obr. 5.16 nejprve transformuje impedanci zátěže vedením
délky charakteristickou impedancí Zo1 impedanci nulovou reaktanční
složkou Délku úseku určíme Smithově diagramu (normovaném hodnotě Zo1 )
z hodnoty l1/λ nutné pro posunutí bodu svislou osu diagramu 0).17 Pahýlem úsek
vedení (naprázdno nebo nakrátko), který realizuje kompenzační reaktanci.
d) přizpůsobení sériovým pahýlem (530H529HObr. 5. 5. Získáme tak
dvě řešení (body z1´), která liší délkou úseku velikostí impedance vstupu
vloženého vedení. Impedanci pak následující čtvrtvlnný úsek (ZoT λ/4) transformuje
na požadovanou hodnotu Zov .17)
Tento název používá pro přizpůsobování pomocí vloženého vedení následující
kompenzací reaktanční složky sériovou reaktancí, jak ukazuje 531H530HObr
