Spolu s řešením úloh v početních cvičeních má i tato forma výuky přispět k vytvoření správné představy o vlastnostech elektromagnetických vln, vzájemných vztazích určujících veličin i o jejich číselných velikostech v obvyklých situacích. To je zvláště důležité při práci s pojmy, které obvykle nejsou studentům tak důvěrně známé jako pojmy z oblasti obvodů nebo signálů (napětí, proud, impedance apod.). Pro úspěšné pochopení jevů a zvládnutí látky předmětu je nutné si vytvořit konkrétní a dosti podrobnou představu především o základních vlnových dějích. Pak i oblast elektromagnetických vln ztratí mnoho ze své zdánlivé abstraktnosti a její studium i řešení úloh bude výrazně snadnější a přitažlivější.
0,667
9.1 Úloha 1
1. mm
6. Vlna vlnovodu nevstupuje (odráží zpět zdroji) nešíří něm. 225 mm
2.
5.2.exp(j135o
)
. Zov 0
2. 0,023 [m-1
]
5.
12.75 150 mm
4.2 Výsledky kontrolních otázek
12. Vzdálenost sousedních uzlů nebo kmiten rovna polovině délky vlny vedení,
vzdálenost mezi kmitnou nejbližším uzlem rovna čtvrtině délky vlny vedení. l/λv 0,04 MHz
3.Elektromagnetické vlny, antény vedení laboratorní měření 43
12 Dodatky
12.
6.
2.2.exp(jπ/2) j. vedení zakončeném impedancí shodnou hodnotou jeho charakteristické
impedance (přizpůsobené vedení). Délka vlny vlnovodu větší než délka vlny volném prostoru jejich poměr
se mění kmitočtem. 27,6 m
12. Zov
3. 686 Ω
7.
3. Rovina určena směrem šíření vlny bodu pozorování) směrem vektoru
intenzity elektrického pole tomto směru.
4.1 Výsledky vstupního testu
1. 0,6 m
8.2 Úloha 2
1. 1. arg(Zvst) při arg(Zvst) při arg(Zvst) při fr
4. kmitně přímá odražená vlna stejnou fázi, uzlu jsou jejich fáze opačné. 1
