Spolu s řešením úloh v početních cvičeních má i tato forma výuky přispět k vytvoření správné představy o vlastnostech elektromagnetických vln, vzájemných vztazích určujících veličin i o jejich číselných velikostech v obvyklých situacích. To je zvláště důležité při práci s pojmy, které obvykle nejsou studentům tak důvěrně známé jako pojmy z oblasti obvodů nebo signálů (napětí, proud, impedance apod.). Pro úspěšné pochopení jevů a zvládnutí látky předmětu je nutné si vytvořit konkrétní a dosti podrobnou představu především o základních vlnových dějích. Pak i oblast elektromagnetických vln ztratí mnoho ze své zdánlivé abstraktnosti a její studium i řešení úloh bude výrazně snadnější a přitažlivější.
exp(jπ/2) j. Rovina určena směrem šíření vlny bodu pozorování) směrem vektoru
intenzity elektrického pole tomto směru. 686 Ω
7.1 Úloha 1
1.
4. 1.2 Úloha 2
1. mm
6. Zov
3. kmitně přímá odražená vlna stejnou fázi, uzlu jsou jejich fáze opačné. 1.75 150 mm
4.1 Výsledky vstupního testu
1. Délka vlny vlnovodu větší než délka vlny volném prostoru jejich poměr
se mění kmitočtem. l/λv 0,04 MHz
3.2.Elektromagnetické vlny, antény vedení laboratorní měření 43
12 Dodatky
12. 225 mm
2.
6.exp(j135o
)
. Vlna vlnovodu nevstupuje (odráží zpět zdroji) nešíří něm. Vzdálenost sousedních uzlů nebo kmiten rovna polovině délky vlny vedení,
vzdálenost mezi kmitnou nejbližším uzlem rovna čtvrtině délky vlny vedení.
5.
12.
3. 0,6 m
8. arg(Zvst) při arg(Zvst) při arg(Zvst) při fr
4. vedení zakončeném impedancí shodnou hodnotou jeho charakteristické
impedance (přizpůsobené vedení). Zov 0
2. 0,667
9.2 Výsledky kontrolních otázek
12.2.
2. 27,6 m
12. 0,023 [m-1
]
5
