Poznámky redaktora
Pamětní deska v pražském metru
Jak již bylo řečeno, oblasti jeho zájmu
patřila doprava. Zadostiučinění
se jako devadesátiletý dožil o 19 let poz-
ději (tedy roku 1967), kdy souhla-
sem téže moudré strany byla udělena Zlatá
medaile VUT Brno, a dokonce Řád práce.
V souvislosti vznikem samostatné re-
publiky byla roku 1919 založena profesní
organizace Elektrotechnický svaz česko-
slovenský (ESČ), jehož byl Vladimír List
od začátku předsedou.
Naproti tomu není překvapením, za
jeho života byla udělena řada vyzname-
nání a jiných poct v zahraničí.
Podivný vděk mocných
1. světovou vál-
kou spolu s Františkem Weyrem a Karlem
Englišem vypracovali návrh elektrizace
Moravy, který založení republiky stal
východiskem pro československý elektri-
zační zákon č. RNDr.
Realizaci projektu zabránila hospodářská
krize roku 1929 a po 2. Vladislav Malát
Pamětní deska stanici Muzeum pražského metra
A
T
F
E
5799
.
doc. c.
V elektrotechnice u nás v první polovi-
ně minulého století takto vyznamenal muž,
jemuž věnován následující článek.
V roce1926bylzaČeskoslovenskopřipod-
pisu zakládací smlouvy Mezinárodní nor-
malizační federace (ISA), o dva roky poz-
ději stal jejím místopředsedou a později
na dva roky i předsedou.
Učitel organizátor
Vraťme však k jeho odborné činnosti. Dr. Logo zkratkou ESČ mů-
žeme výrobcích prověřených z hledis-
ka příslušných elektrotechnických norem
vidět dodnes. Projekt Belada List
však byl mnohem propracovanější, pro-
tože byl doveden takových detailů,
jako jsou informační tabule stanicích.
Vlastnímu projektu předcházelo zdůvod-
nění, proč řešit pražskou dopravu právě
podzemní dráhou (jinak bylo nutno roz-
šiřovat ulice, tedy bourat). List při své normotvorné
činnosti neomezoval jen domácí scénu. Ještě před 1. Po
ukončení studia absolvování vojenské
služby prohloubil vědomosti postgradu-
álním studiem univerzitě v Lutychu. h. Tento svaz kladl
za cíl sjednotit parametry elektrických
sítí a podílet tvorbě norem.
Vladimír List narodil
4. Zůstává
ironií osudu, o rok dříve byl udělen
čestný doktorát téže školy.
Je nutno dodat, ani tak není výčet jeho
činnosti a zásluh úplný. Zde
také maturoval aka-
demickém gymnáziu. tímto
účelem roku 1922 vznikla specializovaná
Československá společnost normalisační,
jejímž předsedou opět nebyl nikdo jiný než
Vladimír List. června 1971 v Brně. Již roku 1910 podílel na
vzniku časopisu Elektrotechnický obzor,
který své čtenáře informoval o vývoji obo-
ru roku 1991, kdy byl sloučen s ji-
ným podobně orientovaným periodikem. března 1948, kdy bylo 71 let, však
byla Listovi jeho plodná kariéra techni-
ce násilně zastavena.
Výsledný projekt počítal čtyřmi lin-
kami, nichž budou vlaky poháněné
elektřinou:
A: Palmovka Národní divadlo Anděl
B: Vítězné náměstí Můstek Flora
C: Výstaviště Prašná brána Žižkov
D: Denisovo nádraží (Těšnov) –Wilsonovo
nádraží Nuselský most Pankrác
Porovnejme tyto trasy dnešními
a máme odpověď otázku, proč mají auto-
ři projektu pražského Metra z roku 1926
ve stanici Muzeum pamětní desku s por-
trétními reliéfy. Vysokoškolská studia mladý
List sice roku 1895 zahájil právnické
fakultě, ale zakrátko pocítil, není
to pravé, přešel pražskou techniku
studovat nejdříve strojírenství nakonec
elektrotechniku, kterou zde roku 1892
vedl mladý profesor Karel Domalíp. Ing. Vladimír List ukončil
svůj plodný život 27. V seznamu jeho knih
a článků opravdu úctyhodné pořadové
číslo 661!
Prof. 438 z roku 1919. Ačkoli žil Brně, vy-
pracovali spolu s věhlasným odborníkem
a podnikatelem v oblasti stavebnictví sta-
vitelem Bohumilem Beladou (1874–1964)
roku 1926 projekt pražského metra. Akční výbor KSČ mu
zakázal jakékoli působení vysoké ško-
le a v říjnu byl poslán penze.
Jako profesor samozřejmě učil, psal učeb-
ní texty a zřídil ústav věnovaný konstruk-
tivní elektrotechnice. světová válka.
Když vrátil Prahy, přijal místo šéf-
konstruktéra u Františka Křížíka, kde se-
trval roku 1907. Pokud po-
dařilo zjistit, čítá seznam publikací kniž-
ního charakteru, nichž Vladimír List
uveden jako autor nebo spoluautor, celkem
73 položek. Nebyli
zdaleka první, kdo touto myšlenkou za-
bývali ještě Rakousko-Uherska jako
první předběhl pražský železář Ladislav
Rott a po něm i jiní.
Pokračovatel vycházející dodnes pod ná-
zvem Elektro zaměřen silnoproudou
elektrotechniku v praxi. Počet časopiseckých článků je
ještě daleko vyšší.
Normalizace však nebyla jediným objek-
tem jeho zájmu. Toho roku přijal
nabídku místo profesora brněnské
České vysoké škole technické, kde setrval
až roku 1948. Pro širší veřejnost byla
o rok později vydána knižní publikace na-
zvaná Podzemní rychlá dráha pro Prahu.
Měl široký okruh zájmů
a vedle školy něho
také mocně zapůsobila
Jubilejní zemská výstava Praze, konaná
roku 1891. Zdá být
dílem nějakého vyššího záměru, takto
plodný člověk dožil 94 let, přičemž
svoji poslední odbornou publikaci napsal
ještě rok před smrtí. Přesto těžiště jeho
odborné práce a zásluh nachází v oblasti
organizační normalizační, protože on
vnímal elektrotechniku, ale energeti-
ku a dopravu, v měřítku širším, než jsou
konstrukce jednotlivých součástí elek-
trických sítí. června 1877 v Praze,
kde byl jeho otec poš-
tovním úředníkem.Y
Vladimír List
6 Elektroinstalatér 4/2012
R
ozvoj techniky potřebuje nejen vy-
nálezce výrobce, ale také tvůrce
norem, dobré pedagogy nepo-
slední řadě stratégy, kteří sladí dohromady
potřeby možnosti své země vývojem
jednotlivých technických oborů světě
