Poznámky redaktora
). Metoda vyžaduje zatížení obvodu vyšším měřicím
proudem, neboť měření probíhá krátkou dobu a výsledek
měření nepříznivě ovlivňují krátkodobé výkyvy napětí. Jsou-li v elektrické instalaci použity proudové chrániče, měři-
cí proud, který pro chránič poruchovým proudem, způsobí
jeho vybavení a tím měření znemožněno. Řešením, které se
nabízí, snížení měřicího proudu takovou úroveň, kdy ješ-
tě nedojde k vybavení chrániče. 2 Princip měření impedance poruchové smyčky
M.
Měření impedance smyčky
Princip měření
Princip měření impedance smyčky všech měřicích přístro-
jích použit shodný.
b) Přístroj provede několik těsně sobě následujících měření
a vyhodnotí průměrný výsledek. Leoš Koupý
(Pokračování příštím čísle)
Elektroinstalatér 4/2012 45
Obr.
Na přesnost měření impedance mají především vliv:
• přesnost měření napětí
• nestabilita síťového napětí
• rušení v síti
• zkreslení tvaru sinusového průběhu napětí
Zajištění bezpečnosti zvýšení přesnosti při měření
Nejstarší měřicí přístroje řešily problém eliminace rušivých jevů
v síti tím, měření probíhalo delší dobu, aby byl získán prů-
měrný výsledek. 3:
• čím vyšší vybavovací proud jisticích prvků v síti, tím menší
musí být impedance poruchové smyčky (znázorněno žlutou
křivkou),
• čím menší impedance smyčky, tím přesnější přístroj nut-
no k měření použít.
2. Požadavky měřicí přístroj v závislosti jištění sítě
Obr.
Moderní přístroje musejí být proto konstruovány tak, aby buď ne-
ustále kontrolovaly během měření dotykové napětí PE vodiči
a automaticky přerušily měření, dosáhne-li nebezpečné hodnoty,
nebo měření musí probíhat jen tak krátkou dobu, i při vý-
skytu nebezpečného dotykového napětí v PE obvodu nemůže dojít
k úrazu elektrickým proudem.
Závěr tedy zřejmý. Proto čím menší měřená
impedance, s tím větší nejistotou (chybou) měření provedeno. 415. Vhodnost použití měřicího přístroje pro měření
v dané síti tedy třeba předem pečlivě zvážit.
Měřič impedance připojen mezi fázový vodič L a vodič PE (pří-
padně mezi a N, pokud měří impedance sítě). přesnost
měření takto malých napěťových rozdílů mají samozřejmě vliv
jakékoliv rušivé jevy v síti a velké nároky jsou také kladeny na
elektronické měřicí obvody přístroje. na
neživých částech spotřebičů připojených k síti, nebezpečné napětí. zahájení mě-
ření přístroj změří nejprve napětí zdroje naprázdno U1
. Dobu měření zase nelze prodlužovat z důvodu zajiš-
tění bezpečnosti při měření.
Pro zvýšení přesnosti měření a eliminaci rušivých jevů v síti se
v současné době u přístrojů používají následující metody:
a) Měření jednou polovinou periody síťového kmitočtu, kdy
při první půlvlně v síti měřeno napětí bez zatížení zdroje
a během následující půlvlny shodné polarity dojde k připojení
zatěžovacího odporu obvodu, a měření napětí a proudu při
zatížení.
Jakým způsobem lze využití technických parametrů přístroje
vyhodnotit jeho vhodnost pro dané měření tak, aby měření pro-
běhlo v souladu s požadavky norem, bude vysvětleno dále.
Je zřejmé, čím menší impedance smyčky, tím menší úby-
tek napětí ní, a tím menší tedy rozdíl napětí při nezatížené
a zatížené síti. Přístroj simuluje vznik poruchy izolace mezi
živou a neživou částí sítě a z průtoku simulovaného poruchového
proudu vyhodnotí velikost impedance obvodu.
Problematika měření impedance poruchové smyčky
Z principu měření impedance poruchové smyčky a požadavků na
toto měření kladených vyplývají následující závěry:
1.proudem, nebo zvýšenou v kombinaci např. Zvyšování měřicího proudu naráží omezení v mě-
řicím přístroji (zvětšování rozměrů zatěžovacího odporu,
odvod vznikajícího tepla apod.
Ing. Při měření nutno dosáhnout dostatečné, pokud možno co
nejvyšší přesnosti měření pro relativně malé hodnoty impe-
dance. možné velké odpory
uvolněných svorek a kontaktů v instalaci, které při průchodu
většího proudu svým zahříváním zvyšovaly riziko vzniku požáru. Nevýhodou prodloužení
doby měření a proud protékající zatěžovacím odporem produ-
kuje vyšší množství tepla, což rozměrově menších přístrojů
vede k přehřívání přístroje při jeho intenzivním používání. dimenzování pojistek
a jističů). Pro měření v instalacích jištěných jisticími
prvky s vyšším vybavovacím proudem nutno použít přesnější
měřicí přístroj.
Poznámka: Výše zmíněná norma pro výchozí revize doporuču-
je, aby měřením impedance navíc ověřila i spojitost obvodu
pracovních vodičů L–N. Dále třeba uvědomit, napětí U1
a U2
jsou
napětí sítě, tzn.
Protichůdné požadavky měřicí metodu v závislosti jištění
sítě názorně zobrazuje diagram obr.1. Tento druhý způsob u součas-
ných měřicích přístrojů převládající. ovšem vede značnému
zhoršení přesnosti měření. Odhalí tím např. Tento postup měl ale negativní vliv zachování
bezpečnosti při měření, neboť během měření fázové napětí při-
pojeno ochranný vodič, a pokud jeho impedance není dostateč-
ně malá, objeví částech spojených s PE obvodem, např. asi 230 V, a rozdíl mezi nimi pro impedance
menší než 1 Ω pohybuje v závislosti velikosti měřicího prou-
du v nejlepším případě řádově v jednotkách voltů.
ČSN 33 2000-6 potom stanovuje, měření impedance smyčky
sice není nutno provádět z důvodu ověření podmínky samočinné-
ho odpojení zdroje chráničem, ovšem nutno tímto měřením
ověřit, zda k samočinnému odpojení dojde i při poruše před chrá-
ničem a zda zajištěna spojitost vodičů obvodu. Rozdíl U1
– U2
je úbytek napětí měřené
impedanci při průtoku proudu a přístroj vyhodnotí impedanci
jako
Z (U1
– U2
) / I. Potom do
obvodu připojí zatěžovací odpor RZ
, kterým proteče měřicí proud
I, a zároveň změří napětí U2
v obvodu při zatížení simulovaným
poruchovým proudem.) i v síti (nadměrné zatěžování
sítě a omezení daná jisticími prvky, tzn. samočinným
odpojením zdroje (kap
