Kniha pojednává o rozvodných soustavách, elektrických zařízeních budov a stejnosměrných i střídavých sítích. Jsou zde uvedeny výpočty sítí, jakož i jejich poruchy a způsoby ochrany proti nim. Závěrečné kapitoly obsahují popis zařízení rozvoden a popis výroby elektrické energie s vysvětlením činnosti měřicích, ovládacích a ochranných přístrojů. Kniha je určena jako učební text pro 4. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických a pro3. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických pro pracující.
Nemá-li pro jeden vodič překročit V,
použijeme průřezu vodiče mm2, pro který bude největší úbytek:
14. metr délky
vedení připadají žárovky napětí 120 tedy výkon ode
bíraný metru délky vedení což odpovídá proudovému zatížení
a 0,5 A/m.Úbytek napětí vykazuje dvě maxima, bodech III. Výpočet vedení při rovnom ěrném zatížení
Rovnoměrným zatížením nazýváme drobný odběr, který některých
místech sítě rozdělen téměř rovnoměrně délce vodiče. 32.
Celkový proud odebíraný vedení
I [A; A/m, m]
I 0,5 A
TTTTTTTTTTTTTTTjTTTTTTTTTTTTTTT
/ a
O br.
a) Vedení napájené jedné strany (obr. Zatížení udává ve
likostí proudu nebo výkonem, které
jsou odebírány jednom metru dél
ky vodiče, tj. 32)
Naznačené vedení rovnoměrně zatíženo žárovkami. Úbytek
v bodě II, počítán napáječe A
A ř/jj (46,6 26,6 100) (pro měď 0,017 Omm2/m)
V
pak
85,0
Aí/ =
Úbytek bodě III, počítán napáječe B
Ař7n (40,2 150 15,2 50) ^
V y
Úbytek napětí bodě III větší. edení zatížen ěrn ě
n ájen jed tra y
56
.
Tuto veličinu nazýváme měrným zatí
žením vodiče označujeme písme
nem «. A/m nebo W/m. Patří sem například
osvětlení dlouhých ulic, ale přibližně
i odběr pro řady činžovních domů
v městech apod
