Kniha pojednává o rozvodných soustavách, elektrických zařízeních budov a stejnosměrných i střídavých sítích. Jsou zde uvedeny výpočty sítí, jakož i jejich poruchy a způsoby ochrany proti nim. Závěrečné kapitoly obsahují popis zařízení rozvoden a popis výroby elektrické energie s vysvětlením činnosti měřicích, ovládacích a ochranných přístrojů. Kniha je určena jako učební text pro 4. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických a pro3. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických pro pracující.
Nejužívanější přetlakovou turbínou turbína Francisova (obr. 264).Obr. Aby lépe využilo spádu zlepšila hydraulická účinnost,
vkládá mezi oběžné kolo spodní hladinu vody sací kanál. Proto účinnost přetlakových
turbín při malém zatížení nepříznivá. Oběžné kolo Fran-
cisovy turbíny
která víří, tím vzni
kají značné ztráty. Aby nevznikala příliš
velká ztráta rozstřikem vody, musí být mezera velmi malá, což klade značné
nároky přesné uložení hřídele, zvláště velkých strojů.
Tyto ztráty téměř nezávisí průtočném množství vody (tzv. plnění tur
bíny), které odpovídá zatížení turbíny.
Voda odtéká přibliž
ně rovnoběžně hříde
lem. Peltonova turbína
se užívá hlavně pro
vysokotlaké elektrárny
s velkými spády (až
1800 m), takže na
šich krajích celkem ne
uplatní. 262). 262 znázorněn průběh
účinnosti různých druhů přetlakových turbín.
Z rovnotlakých tur
bín používá jedině
Peltonovo kolo, kde vo
da velikou kinetickou
energií vystřiklíje trys
kou naráží lopat
ky, které mají tvar dvo
jitých pohárků upevně
ných oběžném kole
(obr. 264.
Reguluje natáčením lopatek rozváděcím kole pomocí samočinného
283
/
. přetlakových
turbínách vznikají dosti značné ztráty vlivem hydraulických odporů,
vytékáním vody mezeře mezi rozváděcím oběžným kolem, ztráty tře
ním ucpávkách, ložiskách, regulačním ústrojí, popřípadě převodech. Voda těchto
turbín vyplňuje zcela prostor mezi lopatkami, proto přetlaková turbína
může brodit. obr.
U přetlakových tur
bín tlak mezeře vět
ší
