Kniha pojednává o rozvodných soustavách, elektrických zařízeních budov a stejnosměrných i střídavých sítích. Jsou zde uvedeny výpočty sítí, jakož i jejich poruchy a způsoby ochrany proti nim. Závěrečné kapitoly obsahují popis zařízení rozvoden a popis výroby elektrické energie s vysvětlením činnosti měřicích, ovládacích a ochranných přístrojů. Kniha je určena jako učební text pro 4. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických a pro3. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických pro pracující.
Výhodou
tohoto řazení byla mož
nost rezervního výkonu
na parní straně mož
nost používat záložní
parní elektrické napá-
ječky.
Všechny tyto snahy
o zhospodárnění okruhu
pára—voda nazývají
souhrnně carnotizací te
pelného cyklu.
Podle tlaku, při kterém
se pára turbíny odebí
rá, rozeznáváme pak vy
sokotlaké nízkotlaké
ohříváky napájecí vody. Cel
kové základní schéma
takové parní elektrárny
je obr. Celkové rin cip iáln sch ele trá
k řazen ím
napaiecky
pndavna
voda
teplo páry (regenerační
ohřev napájecí vody). 238. Naproti tomu
však elektrické stra
ně vzrůstaly dosti znač
ně zkratové výkony,
proto začalo užívat
blokové řazení (obr. 238.sběrné potrubí ropá/ec! vody nádrž napa/ecí vodu
Obr.239).
Skutečnéprovedení ohří
váku obr. elkové rin cip iáln sch ele trá se
sběrn ico řazen ím
vývody vvn
přídavná
voda
Obr.
V počátcích rozvoje
parních energetických
výroben byly jednotky
navzájem propojeny, a
to parní generátory par
ní sběrnou sběrným
potrubím pro napájecí
vodu, všechny generáto
ry elektrické straně
pak pracovaly spo
lečných přípojnic, na
něž byly napojeny trans
formátory vvn. 233. 239.
Výrobní jednotky nejsou
mezi sebou parní ani
262
