Kniha pojednává o rozvodných soustavách, elektrických zařízeních budov a stejnosměrných i střídavých sítích. Jsou zde uvedeny výpočty sítí, jakož i jejich poruchy a způsoby ochrany proti nim. Závěrečné kapitoly obsahují popis zařízení rozvoden a popis výroby elektrické energie s vysvětlením činnosti měřicích, ovládacích a ochranných přístrojů. Kniha je určena jako učební text pro 4. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických a pro3. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických pro pracující.
Vý
veva, vodoproudo-
vá nebo paroproudová,
musí být dostatečně vý
konná, aby udržovala
v kondenzátoru přede
psaný podtlak. řez strm tru tlem ern kon-
stru ištěm rášk ím
pro 125 t/h rav části arn o
g eráto pod kouřov ístěn ájecí lav a. 0,06 ata) kde se
pára lad icí vodou
ochlazuje tím sráží na
kondenzát, který na
nejnižším místě konden
zátoru odčerpává. turbíny vy
chází pára kondenzá
toru, kde vývěvou
udržuje trvalý podtlak
(např. 236. Při průchodu turbínou proudí
pára přes lopatky oběžných rozváděcích kol, přičemž snižuje teplotu tlak
(adiabatická expanze) předává práci hřídeli parní turbíny.
R stru části ran lačn í
ko rtič e
260
. Aby turbíny
pracovaly hospodárně, převádíme nich páru tlak nižší než ata (např.rychlozávěr spouštěcí ventil turbíny. Musí tedy kaž
dý kondenzátor mít tři
druhy čerpadel: chla
dicí vodu (chladničky —
obr.
0,06 ata). Zde také doplňuje přídavnou vodou přes soustavu
vysokotlakých nízkotlakých ohříváků přes odplyůovaě odchází na-
Obr. 237), kondenzát
(kondenzátky) jednu
nebo dvě vývěvy od
sávání vzduchu. Konden
zátor musí být proto co
nejlépe utěsněn, aby
množství prisávaného
vzduchu bylo nejmen
ší, neboť trvalé vakuum
je jeden velmi důle
žitých činitelů hospo
dárného provozu parní
turbíny.
Z kondenzátoru se
kondenzát čerpá sběr
né nádrže (sborníku),
kde shromažďuje kon
denzát parních zaří
zení celé elektrárny
