Kniha pojednává o rozvodných soustavách, elektrických zařízeních budov a stejnosměrných i střídavých sítích. Jsou zde uvedeny výpočty sítí, jakož i jejich poruchy a způsoby ochrany proti nim. Závěrečné kapitoly obsahují popis zařízení rozvoden a popis výroby elektrické energie s vysvětlením činnosti měřicích, ovládacích a ochranných přístrojů. Kniha je určena jako učební text pro 4. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických a pro3. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických pro pracující.
Protože jeden kilogram chladicí vody odebere páře kondenzátoru asi
10 kcal tepelný obsah páry kondenzátoru přibližně 600 kcal, na
zkondenzování jednoho kilogramu páry zapotřebí průměrně kilogramů
chladicí vody. Někdy se
očkuje kyselinou solnou,
aby zamezilo tvoření
organických isto t
(hlavně bujení řas kon
denzátoru). Uvažujme
elektrárnu kondenzačními turbínami MW, tedy celkem 200 MW. esetibuňko-
v chladič rázk rčen kon začn í
n W
17 lektroen erg3tik pro 257
. Dále vodou chladí vzduch cirkulující generátorech ochlazující
stroje, turbínový transformátorový olej apod.
Turbína spotřebuje pro plný výkon okolo 200 t/h páry. průměrný průtok Vltavy Praze asi m3/s, zřejmé,
že kapacita řeky nepostačí, nemá-li dojít nepřípustnému ohřátí vody. 231) nebo poslední době ve
ventilátorových buňkových chladičích (obr.
Surová chladicí voda
se čistí síty, aby zba
vila mechanických ne
čistot písku. 232). Protože ke
zkondenzování jedné tuny páry potřebujeme 60krát větší množství vody,
je spotřeba chladicí vody pro jednu turbínu 200 000 t/h,
pro čtyři stroje pracující plný výkon Qchl. těchto několika orien
tačních čísel vyplývá, proč při blízkosti řeky musíme velmi často budovat
nákladná chladicí zaří
zení.),
nestačí napájení sa
motný kondenzát je
Obr. stí
ucpávek, ventilů atd. Uveďme nyní zhruba
bilanci chladicí vody pro případ, elektrárna blízkosti řeky. Je-li poblíž elektrárny řeka, odebírá chladicí voda odtud,
jinak nutno chladicí vodu, která teplem odebraným páře ohřeje,
znovu ochlazovat chladicích věžích (obr. 232. tiláto chladič. Protože část páry vy
robené kotlích ztrá
cí (např.
A ani neuvažujeme skutečnou teplotu chladicí vody, která bývá právě
v létě, tedy při nejmenším průtoku roce, největší.
Jestliže např. 000 000 ;
z toho vypočteme nutný vteřinový průtok 13,32 m3/s. Kondenzá
tem vzniklým sražením
vody kondenzátoru se
znovu napájejí parní kot
le.dici)
