Kniha pojednává o rozvodných soustavách, elektrických zařízeních budov a stejnosměrných i střídavých sítích. Jsou zde uvedeny výpočty sítí, jakož i jejich poruchy a způsoby ochrany proti nim. Závěrečné kapitoly obsahují popis zařízení rozvoden a popis výroby elektrické energie s vysvětlením činnosti měřicích, ovládacích a ochranných přístrojů. Kniha je určena jako učební text pro 4. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických a pro3. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických pro pracující.
Nejnázornější představu hospodářské bilanci oběhu
uhlí, vody elektrické energie dává Sankeyův diagram obr.
b) Oběh uhlí vody. Oběh uhlí
Uhlí dopravuje elektrárny dráhou někdy též vodě, lanovkou
nebo pásovými dopravníky, je-li elektrárna blízko dolu. řív d
su rového čepy, asy
ch rem řes řev říň
255
.r
1. 230. Při vykládání vagónů používají buď čelní
výkopníky, nebo největších centrálách podzemní vykládací dopravníky. Podívejme nyní blíže techno
logický postup paliva vody elektrické energie tepelné elektrárně. Kromě toho nutno
přihlédnout takovým okolnostem, jako požadovaná čistota okolí,
únosnost půdy, vzdálenost komunikačních uzlů, sídlišť apod. Je
pravděpodobné, vý
vojem nových izolačních hmot vzdálenosti dohledné době podstatně
zvětší. Výkon
tepláren (měřeno straně výstupního elektrického výkonu) podstatně
menší než výkony kondenzačních velkoelektráren (výkony největších
tepláren dosahují řádo
vě 100 MW), tak
že některé uvedené pro
blémy odpadají (snazší
doprava paliva, protože
jde menší množství,
okruh chladicí vody čás
tečně nebo úplně odpa
dá).
Obr. 229; platí
pro soustrojí kotel 230 t/h. vagóny Talbot, které mají
jednak velký obsah (lze nich naložit uhlí), jednak speciálně kon
struované výsypné záklopky. Kromě toho mís
to pro výstavbu teplárny
vlastně dáno předem
rozmístěním tepelné spo
třeby, neboť topné pro
středí nelze rozvádět na
vzdálenosti větší než 5
až km, nemá-li dochá
zet velkým tepelným
ztrátám tím nehos-
podárnému provozu. (tru uhlí. Tyto záklopky jsou umístěny dnu vagónu
velkou kondenzační centrálu velkým problémem.
Pokud jde umístění tepláren, situace podstatně zjednodušena. Část uskladňuje
na skládce, část vysypává vagónů podzemních zásobníků (bunkrů);
odtud pásovými dopravníky dopravuje nad uhelné bunkry kotelně
nebo uhelnou skládku.
V tomto případě lze ovšem používat jen tzv
