Elektroenergetika (1964)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha pojednává o rozvodných soustavách, elektrických zařízeních budov a stejnosměrných i střídavých sítích. Jsou zde uvedeny výpočty sítí, jakož i jejich poruchy a způsoby ochrany proti nim. Závěrečné kapitoly obsahují popis zařízení rozvoden a popis výroby elektrické energie s vysvětlením činnosti měřicích, ovládacích a ochranných přístrojů. Kniha je určena jako učební text pro 4. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických a pro3. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických pro pracující.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: SNTL Václav Holub a Jan Vošický

Strana 189 z 322

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je-li 13 lek troenergetika pro 193 .s (např. bc) Odraz postupující vlny. Normální vlna obr. 165).vlastně Thomsonův vzorec pro rezonanční obvod, tvořený konstan­ tami vedení, nichž také závisí rychlost postupu vlny vedení. Zlt úseku větší impedancí vlna jednak odrazí vrací součtové hodnotě zpět, jednak součtové hodnotě pokračuje prostředí druhé impedance. Narazí-li vlna vedení spojené nakrátko 0), odrazí zpět nezměněné velikosti, avšak opačnou polaritou (obr. normální vlna dobou čela dobou půltýlu ixs, označovaná 1/50, tvarem blíží putovním vlnám atmosférického původu. Týlem vlny nazýváme její část vrcholu do zániku. Dospěje-li postupující vlna konec ote­ vřeného vedení, kde oo, odrazí stejnou polaritou vzroste na dvojnásobek (obr. Skutečné atmosférické vlny mají často čelo delší než [j. Vlny atmosférického původu mívají nejčastěji příkré čelo, jehož strmost udá­ váme časové míře [kV/ixs]. Vrcholová hodnota bývá však obvykle sražena přeskokem některé části instalace, buď čele, nebo týlu vlny poklesem napětí při přeskoku nulu; vzniká tak kusá rázová vlna, elektrických zařízeních dosti častá svým strmým čelem nebez­ pečná. Tato tzv. 163. 164). Při přechodu vlny úseku určitou impedancí, např. Strmost vlny udáváme tečnou jejím čele tečnou týlu tam, kde dosahuje poloviční amplitudy vlny. Elektrické stroje přístroje vn a vvn musí být podle předpisů ČSN podrobeny zkoušce umělou rázovou vlnou. pis) a dosahují amplitudy přes MV