Kniha pojednává o rozvodných soustavách, elektrických zařízeních budov a stejnosměrných i střídavých sítích. Jsou zde uvedeny výpočty sítí, jakož i jejich poruchy a způsoby ochrany proti nim. Závěrečné kapitoly obsahují popis zařízení rozvoden a popis výroby elektrické energie s vysvětlením činnosti měřicích, ovládacích a ochranných přístrojů. Kniha je určena jako učební text pro 4. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických a pro3. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických pro pracující.
Elektrické stroje přístroje vn
a vvn musí být podle předpisů ČSN podrobeny zkoušce umělou rázovou
vlnou.
bc) Odraz postupující vlny. Strmost vlny udáváme tečnou jejím čele tečnou týlu tam,
kde dosahuje poloviční amplitudy vlny. Tato tzv. Dospěje-li postupující vlna konec ote
vřeného vedení, kde oo, odrazí stejnou polaritou vzroste na
dvojnásobek (obr.
Při přechodu vlny úseku určitou impedancí, např.s (např. Narazí-li vlna vedení spojené nakrátko 0),
odrazí zpět nezměněné velikosti, avšak opačnou polaritou (obr. pis)
a dosahují amplitudy přes MV. 164).vlastně Thomsonův vzorec pro rezonanční obvod, tvořený konstan
tami vedení, nichž také závisí rychlost postupu vlny vedení.
Skutečné atmosférické vlny mají často čelo delší než [j. 163. normální vlna dobou čela dobou půltýlu ixs,
označovaná 1/50, tvarem blíží putovním vlnám atmosférického původu.
Normální vlna obr. Zlt úseku větší
impedancí vlna jednak odrazí vrací součtové hodnotě zpět,
jednak součtové hodnotě pokračuje prostředí druhé impedance. Týlem vlny nazýváme její část vrcholu
do zániku. Vrcholová hodnota bývá však obvykle
sražena přeskokem některé části instalace, buď čele, nebo týlu
vlny poklesem napětí při přeskoku nulu; vzniká tak kusá rázová
vlna, elektrických zařízeních dosti častá svým strmým čelem nebez
pečná. Je-li
13 lek troenergetika pro 193
. 165). Vlny
atmosférického původu mívají nejčastěji příkré čelo, jehož strmost udá
váme časové míře [kV/ixs]
