Kniha pojednává o rozvodných soustavách, elektrických zařízeních budov a stejnosměrných i střídavých sítích. Jsou zde uvedeny výpočty sítí, jakož i jejich poruchy a způsoby ochrany proti nim. Závěrečné kapitoly obsahují popis zařízení rozvoden a popis výroby elektrické energie s vysvětlením činnosti měřicích, ovládacích a ochranných přístrojů. Kniha je určena jako učební text pro 4. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických a pro3. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických pro pracující.
Při vyvracení stožáru momentem síly (obr. 129. Rozdělení tlaku na
půdu při vyvrácení jedno
duchého stožáru
nováhy momentů sil platit
b b2
O 17
d ,
a* 6
odtud namáhání půdy při vyklápění základu
6M n
--
ab2
Je tedy největší dovolené namáhání půdy pod
základem
Jd dov (Ji £T„=
G
ab
6M„
ab2
U stožárů zapuštěných zemi bez zvlášt
ních základů lze dokázat, otočný bod při
vyvrácení stožáru 2/3 hloubky základu
(obr. 129). 126) váha betonového základu sto-
G
žárem, výstrojí vedením tlak půdu —.
Šrafovaná plocha znázorňuje rozdělení tlaku
na půdu podél zakopané části sloupu. 128) půda jedné
polovině základu ještě stlačována, předpo-
kládáme-li odpor půdy soustředěný těžišti
trojúhelníka, bude při tlaku půdu rov-
Obr. Zvětšený tlak na
půdu při vyklápěn! stožáru
Obr. Nejvyšší
tlak půdu spodním konci stožáru je
dán výrazem
<1,1dov [kp/cm2; kpcm, cm, cm]
kde střední tloušťka sloupu zemi [cm]
h délka sloupu zemi [cm]
M klopný moment vztažený bodu X
M +
kde vrcholová síla [kp]
ls výška sloupu nad zemí [m]
154
.Je-li půdorys základu (obr. 128
