Kniha pojednává o rozvodných soustavách, elektrických zařízeních budov a stejnosměrných i střídavých sítích. Jsou zde uvedeny výpočty sítí, jakož i jejich poruchy a způsoby ochrany proti nim. Závěrečné kapitoly obsahují popis zařízení rozvoden a popis výroby elektrické energie s vysvětlením činnosti měřicích, ovládacích a ochranných přístrojů. Kniha je určena jako učební text pro 4. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických a pro3. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických pro pracující.
přetížení vodičů může dojít při zkratech aj. Rozvod prou
du musí být spolehlivý, aby nepřerušovala dodávka vlivem poruch na
vedení. Výpočet průhybu vodiče
Vodič zavěšený mezi dvěma pevnými body (obr. 115) tvar
křivky, které říkáme řetězovka, protože tahovou křivku vytváří volně
zavěšený řetěz. Svislá
vzdálenost nejnižšího bodu vodiče přímky spojující body nazývá
průhyb. Poněvadž
průhyb poměru rozpětí velmi
malý, můžeme váhu poloviny vodiče určit
výrazem
Obr.
Venkovní vedení musí vyhovovat řadě různých požadavků.Mechanická stavba vedení
43. být Fv)
131
. Vedení musí být tedy vhodně dimenzováno, aby všechny jeho části
bezpečně vydržely mechanické elektrické namáhání, jemuž jsou během
roku vystaveny.
Kromě mechanického poškození může nastat poškození elektrické,
např. Všeobecne
Pro rozvod elektrické energie převážné většině používají venkovní
vedení. Vzdálenost závěsných bodů nazývá rozpětí. Jenom tam, kde rozvod proudu holými vodiči není možný, např.
44. Mechanické síly, které mohou způsobit poškození stožárů
nebo přetržení vodičů, mohou být vyvolány jednak větrem, jednak omrz
nutím vodičů (námrazkem), někdy též záplavami nebo poddolováním. Průhyb vodiče (misto H
kde váha vodiče [kp]. Průhyb závislý tahu, který
působí vodič směru jeho délky, na
rozpětí váze vodiče Gv.
z důvodů bezpečnostních, pro nedostatek místa nebo důvodů estetických,
používají vedení kabelová.
Hlavní požadavky elektrotechnické předpisy, kterými máme při
návrhu stavbě elektrického venkovního vedení řídit, jsou uvedeny dále. vlivem přepětí, jež může vzniknout při provozu sítě nebo vlivem
atmosférické elektřiny. 115
