Elektroenergetika (1964)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha pojednává o rozvodných soustavách, elektrických zařízeních budov a stejnosměrných i střídavých sítích. Jsou zde uvedeny výpočty sítí, jakož i jejich poruchy a způsoby ochrany proti nim. Závěrečné kapitoly obsahují popis zařízení rozvoden a popis výroby elektrické energie s vysvětlením činnosti měřicích, ovládacích a ochranných přístrojů. Kniha je určena jako učební text pro 4. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických a pro3. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických pro pracující.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: SNTL Václav Holub a Jan Vošický

Strana 123 z 322

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Síťové modely Při rozsáhlých navzájem propojených sítích určování provozních pod­ mínek rozvodném systému výpočtem velmi obtížné zdlouhavé. 42. První síťové modely byly stejnosměrné. na konci vedení 600 dlouhého tomto případě teoreticky mohlo dojít dvojnásobnému zvýšení napětí. Při stálém rozšiřováni sítí rostoucím počtu elektráren, které tyto sítě napájejí, stává početní řešení velmi obtížným nepřesným, proto se přistoupilo napodobování skutečných sítí zmenšeném měřítku mě­ ření proudových napěťových poměrů těchto modelech.generátoru transformátoru úbytek napětí, který nyní zmizí. Síťové modely pro střídavý proud slouží především zjištění rozdělení proudů napětí sítích vysokého velmi vysokého napětí. Síťový model jednopólový možno podle něho přibližně stanovit rozdělení zatížení zkratových výkonů trojfá­ zových sítích nízkého středního napětí. Vliv kapacity zanedbává, reaktance jsou nahrazeny odpory, takže model sítě může být provozován stejnosměrným proudem. Přesná měření, obzvláště jde-li zjištění fázového posuvu síti, však mohou provést jen síťových modelech pro střídavý proud. Pokud se rozvodné sítě skládaly několika vedení napájených jednou nebo dvěma elektrárnami, bylo možno rozdělení zatížení, popřípadě poruchové zkra­ tové proudy, určit poměrně jednoduchým výpočtem. Přitom jde v podstatě tyto problémy: a) Při normálním provozu sítě rozdělení proudů napětí síti rozdělení činného jalového výkonu použití kapacitních induktivních kompenzátorů jalového výkonu určení jejich nejvhodnějšího umístění vliv kolísání zatížení provoz sítě vliv vyřazení částí vedení provozu, náhlého vypnutí zátěže nebo některé elektráren, které systém napájejí plánování další výstavby spolupráce sítí zmenšení ztrát síti b) Při poruchách rozdělení proudů napětí síti při zemním spojení při zkratech určení největších nejmenších hodnot poruchových proudů, aby bylo možno správně nastavit reléové ochrany při zapojení hvězdy vliv uzemnění nulového bodu při poruchách vliv induktivních kapacitních vazeb mezi sítěmi zkoušení statické dynamické stability sítě 127 . Např