Elektroenergetika (1964)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha pojednává o rozvodných soustavách, elektrických zařízeních budov a stejnosměrných i střídavých sítích. Jsou zde uvedeny výpočty sítí, jakož i jejich poruchy a způsoby ochrany proti nim. Závěrečné kapitoly obsahují popis zařízení rozvoden a popis výroby elektrické energie s vysvětlením činnosti měřicích, ovládacích a ochranných přístrojů. Kniha je určena jako učební text pro 4. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických a pro3. ročník středních průmyslových škol elektrotechnických pro pracující.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: SNTL Václav Holub a Jan Vošický

Strana 105 z 322

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přiklad ávrh kondenzátorové baterie pro paralelní centrální kom penzaci v dílně otory výkonech 0,5 Současnost chodu 0,5. začátku této kapitoly. Proto pro kompenzaci vedení vvn častěji používají synchronní kompenzátory, které uvedené nevýhody nemají. Výpočet bude pro jednoduchost pro­ veden pouze technické stránce. M otory ají výkony: 15 otorů kW 6 otorů 1,5 kW 4 otory 0,5 kW 25 otorů celkem kW při současnosti chodu 0,5 kW při účinnosti otoru ­ m ěrně 0,8 28 je príkon kW 0,8 V dílně pracuje dvě ěny.vliv velikost vznik zkratového proudu (viz kap. Celkové nožství spotřebované jalové energie 269 000 rh/rok. Z těchto dajů vypočítám střední roční účiník A 168 200 1682 cos ---= ------= = ]/ 168 2002 269 0002 1/16822 26902 Z vypočtených údajů určím okam žité činné zdánlivé příkony: činný příkon kW zdánlivý příkon kVA Pro požadovaný účiník cos 0,95 vychází zdánlivý příkon 35 S 36,8 kVA 0,95 V ektorový rozdíl ]/s ]/662 352 ]/3120 kVAr; tj. Výpočet zkratových proudů). jednoduchých příkladech ještě ukážeme postup při stanovení velikosti paralelní sériové kondenzátorové baterie. jeden rok byly zjištěny činném jalovém elektrom ěru údaje: Celkové nožství spotřebované činné energie 168 200 h/rok. Požadovaný účiník kom penzaci cos 0,95. Pro účiník cos 0,95 postačí jalový příkon P 1/372 352 ]/l45 12,2 kVAr Rozdíl 12,2 43,8 kVA výkon kondenzátorů, které bude nutno instalovat pro dosažení požadovaného účiníku. Z našeho stručného výkladu vyplývá, jaký druh kompenzace máme asi v kterém případě volit. B aterie bude autom atický regulátor jalového výkonu OR, čtyři sty ­ kače typu VSc pro enovité zatížení jistič AMT 100 pro zatížení 100 A 1682 3162 = 0,532 109 . Vektorové znázornění tohoto případu je obr. celkový potřebný jalový příkon při účiníku cos 0,532