Jako zdroj informací bude využit velmi dobře propracovaný příspěvek prof.
V posledních dvou desetiletích došlo díky no-
vým polovodičovým technologiím k velmi ši-
rokému využívání vyspělé elektroniky v mo-
torových vozidlech, která podílí řízení
motoru, pasivní i aktivní bezpečnosti, infor-
mačních systémech, pohodlí řidiče i spolu-
cestujících apod. část)
Úvod
Automobil fenomén, který stal v 21.ELEKTRO 3/2011
repetitorium
Elektrická výzbroj motorových vozidel (1.
Ve druhé polovině 19. Prvním automo-
bilem vyrobeným v Čechách Kopřivnici)
byl Präsident z roku 1897. Jde tedy obecně o dopravní
prostředek pohybující vlastní silou. sto-
letí rovněž objevily první elektromobily.
Jak však automobil stále více a více
prosazoval, začal být díky své rychlosti a sa-
mozřejmě robustnosti pro chodce nebezpeč-
ný. století. Jejím účelem bylo
jednak zvýšit pohodlí, jednak zajistit bezpeč-
nost vozu, řidiče i spolucestujících, ale také
bezpečnost provozu. V roce 1866 vyvinul Nico
laus Otto první čtyřdobý spalovací motor,
v roce 1885 spatřila světlo světa první mo-
torová tříkolka (obr. První Benzův automobil z roku 1885 Obr., který se
touto problematikou zabývá již dlouhá léta a je autorem také mnoha odborných knih toto téma. sto
letí naprostou samozřejmostí. Františka Vlka, DrSc. Celá tato elektrická výzbroj
by však nemohla fungovat bez elektrické in-
stalace kabeláže, která tvoří neodmyslitel-
nou součást celého elektrického systému. Někteří lidé si
dokonce život bez automobilu dokážou jen
těžko představit. Tyto stroje byly stále
dokonalejší a rychlejší. Mezi první průkopníky patřili např. století ale scé-
ně objevuje velká konkurence v podobě spa-
lovacího motoru.
palubní počítač, měřicí a kontrolní přístroje). Výroba automobilů stala velkým bu-
sinessem a ostrá konkurence přispěla k rych-
lému zavádění elektrické výzbroje jejich
standardního vybavení. Vozy Škoda z Mladé Boleslavi získaly
oblibu nejen u běžných uživatelů, ale prosadily
se i na závodních tratích
Počínaje příští částí seriálu Elektrická výzbroj motorových vozidel (2) budeme v této rubrice postupně představovat jednotlivé části elektrické
výzbroje motorových vozidel. Jejich nevýhodou
však byly velká provozní náročnost a těž-
kopádnost.
(Kl)
Obr. Koncem 19.
V současné době tvoří elektrická výzbroj
sofistikovaný systém, který zahrnuje zdro-
jovou soustavu (akumulátorovou baterii, al-
ternátor), spotřebiče potřebné pro fungová-
ní spalovacího motoru, světelnou soustavu
(osvětlení vnější a vnitřní), signální zaříze-
ní (např. Ing.
Nicméně konečným vítězem v tomto konku-
renčním boji pohonných energií staly au-
tomobily spalovacími motory, a to i na-
vzdory tomu, elektromobily měly již teh-
dy dvounásobnou účinnost oproti vozům se
spalovacím motorem.
James Watt nebo Nicolas Cugnot. airbagy, klimatizace,
vyhřívání skel a zrcátek), zařízení pro kon
trolu činnosti jednotlivých částí vozidla (např.
Parní pohon automobilů dominoval i na
počátku 19. Chodcům byly proto vymezeny kraje
silnice chodníky, zveřejněny byly první
dopravní instrukce předpisy a na automo-
bilech začaly objevovat první bezpečnostní
prvky. V první polovině dvacátého století se
objevovaly stále krásnější a technicky dokona-
lejší automobily
Obr. vozidlo
na páru Cugnota z roku 1769 sice uvez-
lo čtyři cestující, ale rychlost 9 km·h–1
byla
jen o něco málo větší než rychlá chůze člově-
ka), začaly automobily postupně silnice vy-
tlačovat nejen vozidla tažená zvířaty, ale také
samotné chodce, neboť silnice byla tehdy pro
všechny chodce, jezdce koních i pro po-
vozy tažené lidmi zvířaty. I když
rychlosti takovýchto parních automobilů byly
z dnešního pohledu komické (např. druhém pokračování (Elektro bude
pozornost věnována akumulátorové baterii, která tvoří prvotní zdroj energie pro oživení celého elektrického systému motorového vozidla.
Zdá být téměř neuvěřitelné, ale his-
torie automobilů začala psát již koncem
18. století, kdy byly úspěšně uskutečněny prv-
ní pokusy samohyby poháněnými parním
strojem. Samo slovo automobil po-
chází z řeckého slova auto samo a latin-
ského mobilis pohyblivý, z čehož vyplývá
složenina, která asi nejvíce blíží českému
slovu samohyb. akustická houkačka nebo výstraž-
ná světla), zařízení pro zvýšení bezpečnosti
a pohodlí obsluhy (např. z dílny Karla Benze
a o dva roky později vstupuje scénu kon-
struktér Gottlieb Daimler. V au-
tomobilovém pravěku byli lidé zvyklí to,
že dopravní prostředek tažen zvířaty nebo
také i lidmi, ale samohyb automobil jim
určitě v té době připadal značně bizarní – dě-
lal hluk, kouřil a páchnul.
(redakce Elektro)
