Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 22 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
a kterou jej Žaloval Belgičan Outlet provozující doby koň­ ku. témže roce ozářily Křižíkovy obloukovky pražské Stýblovo knihkupectví Hainzovo hodinářství na Staroměstském náměstí. Původním vynálezcem obloukové lampy stal sedmiletém bádání roce 1809 Angličan Humphry Davy, který pólům ba­ terie připojil dvě uhlíkové tyčinky. „Český Edison narodil chudé rodině v roce 1847. Zajímavé je, díky současnému velkému dopravnímu provozu průměrná rychlost našich moderních tramvají zvýšila oproti Křižíkovým jen o necelý km/h. Obloukovky Zmínili jsme již Křižíkově obloukové lampě, která byla natolik dobrá, ještě dlou­ ho úspěšně soutěžila přízeň Edisonovou žárovkou. Skutečný úspěchem byl patent na podstatné zdokonalení obloukové lampy. Součástí každé takové soustavy byla malá parní elektrárna, jejíž dy­ namo bylo poháněno pístovým parním strojem či turbínou. Křižík byl skvělým tech­ nikem, konstruktérem vynálezcem, ale horším obchodníkem. Plynové osvětlení ale na rozdíl petrolejového udrželo poměrně dlou­ ho, zatímco krátký návrat petroleji vyvolala jen hospodářská krize letech 1930 34. tom, že naše země šly době čele pokroku, svědčí i skutečnost, již roce 1882 postavil Tho­ mas AIva Edison jako první Evropě ústřednu v dnešním Janáčkově divadle Brně. Dynama musela produkovat potřebnou ener­ gii přímo místě spotřeby. První úspěch zaznamenal při opravách železniční signali­ zace. Aby uhlíky ohořívaly rovnoměrně celém průřezu, umístil proti sobě udržení stejné vzdálenosti mezi konci využil dvojité vinutí magnetické cívky jádro ve tvaru dvojkužele. Rozvod elektrické energie del­ ší vzdálenosti neexistoval, ani existovat ne­ mohl, protože stejnosměrný proud, který dy­ nama vyráběla, nebylo možné transformovat. Právě tato Jabločkovova „elektrická svíčka vystavená Paříži, zauja­ la Františka Křižíka. veřejného života vstoupil naposled těsně před druhou světovou válkou, kdy pokusil svým poselstvím Albertu Einsteinovi vyburcovat lidi a upozornit strašlivé válečné nebezpečí.Princip Křižíkovy obloukové lampy. zdokonalení lampy podílela řada fyziků. roce 1889 vybu­ doval Křižík velkou elektrárnu Praze Žiž- 20 . Sestrojil elektrické signalizač­ ní zařízení, které bylo postupně zavedeno celém Rakousko-Uhersku, ale Svatogotthardském tu­ nelu Švýcarsku. Poprvé tak bylo starém kontinentu využito žárov­ kového světla veřejné místnosti. Sám Křižík stál řidičské kliky své elek­ trické tramvaje, která začala jezdit červenci 1891 s návštěvníky výstaviště. Elektrické osvětlení oblou­ kovkami žárovkami tak začalo vytěsňovat do té doby používané plynové osvětlení osvět­ lení petrolejové. První elektrická________ osvětlení V sedmdesátých letech minulého století se na našem území začaly objevovat první elek­ trické soustavy tvořené dynamem, vodiči Kři­ žíkovými obloukovými lampami nebo již Edi­ sonovými žárovkami. Ze­ mřel vjižních Cechách roce 1941, ale závod, který založil, nese jeho jméno dodnes. témže roce byla osvětlena obloukovkami plzeňská papírna Ludvíka Piet- ta, cukrovar Židlochovicích, Měšťanský pivovar Plzni brzy nato řada dalších závo­ dů. Kři­ žík byl první, dnešní doby takřkajediný, kdo se v pražských ulicích projížděl elektromobilu vlastní konstrukce. Obrovskou popularitu přinesla Jubilejní výstava 1891. Maximální rychlost ale samo­ zřejmě srovnávat nemůžeme. roce 1878 bylo do tkalcovny Moravské Třebové instalováno šest dynam šest obloukových lamp prou­ dem ampér. Ně­ které ulice byly Praze osvětleny svítiplynem až zavedení zemního plynu počátku osm­ desátých let tohoto století. Maturitu ale nesložil, neboť chyběly peníze povinnou taxu. osvětlení továren začalo výstavbou osvětlení divadel veřejných prostranství (Jin­ dřichův Hradec, Písek, Pardubice). Záhy postavil dalšílinku k libeňským vysočanským továrnám, z. Když vychodil školy rodné Plánici a nedalekých Klatovech, vydal svou matkou pěšky Prahy, aby zde mohl studovat malostran­ ské reálce. roku 1917 pod jeho jménem pod­ nikala akciová společnost, zatímco Křižík stáhnul do ústraní. Naštěstíjej osvícený pro­ fesor Zengerpřijal techniku bez maturity. Pokrok ale nedal zastavit koňkajela Pra­ ze naposled roku 1905, zatímco tramvaje jezdí do­ dnes. Francouz Jean Bernard Léon Fou­ cault navrhl čtyřicet let později přibližování uhořívaných uhlíků pomocí hodinového stroj­ ku ruský fyzik Pavel Nikolajevič Jabločkov zdokonalil roce 1876 obloukovou lampu tím, že rovnoběžně umístěné uhlíky oddělil tavitel­ nou izolační hmotou. Křižík pak nějaký čas pracovaljako přednosta Železničních telegrafů. Mezi nejznámější české vynálezce patří František Křižík. Uhlíky ale rychle uhořívaly, ajakmile vzdá­ lenost mezi nimi zvětšila, elektrický oblouk zhasl. toto technické řešení získal Křižík patent jeho obloukovka roz­ létla světa: roku 1882 osvětlovala No­ rimberk řadu měst Rakousku, podle jeho patentu vyráběly desetitisíce lamp němec­ ké továrně Schuckert, ale Londýně dal­ ších městech světa. přesko­ čení jiskry začal mezi hroty uhlíků protékat elektrický proud současně teplota stoupla tak vysoko, vytvořil jasný světelný oblouk