EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 16 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
svůj plod
ný život získal Edison tisíc patentů nej
různější vynálezy. Elektrickou energii převádějí
pomocí magnetismu mechanický pohyb. Tady
Siemensova elektrická lokomotiva sloužila
zprvu jako vyhledávaná atrakce.
Povolání: vynálezce
Asi bychom těžko hledali lepšího reprezen
tanta postavy úspěšného vynálezce nežje Tho
mas Alva Edison (1847 1931). Další konstruktér
Jeantaud postavil elektromobil jezdící rych
lostí přes 100 hodinu. Německý hodinář
Goebel vymyslel jako reklamní poutač.
Prvních 150 Edisonových žárovek osvětlo
valo roku 1880 zábavní parník Columbia.
Jeden prvních Edisonových náčrtů žárovky.
Vyřešil celý problém elektrického osvětlení od
A Zet, vypracoval prakticky zkonstruoval
celý systém.! •>- -*•—■ -----.ce vynálezců Tomáš Alva Edison.
Pocházel chudé rodiny, tak kvůli získání
technického vzdělání musel vstoupit vojen
skou školu. Určitě největší popularitu
mu přinesla žárovka ovšem skutečnosti
neobjevil.
Faradayův objev měl zásadní význam pro
výrobu elektrické energie, ale nesmíme zapo
mínat ani další souvislosti. Napří
klad Američan Thomas Davenport 1802 až
1851) poháněl elektromotorem elektrickou
lokomotivu. stejném zá
kladě jako magnetoelektrický stroj vznikají
první elektromagnetické stroje znamená
prvníelektromotory.
Velký praktický krok vpřed zapojení elek
trické energie dopravy učinil německý
konstruktér Werner Siemens (1816 1892). v,,1':-------
Vyndle7. Průkopníky elektromotoru au
tomobilech byli především Francouzi. Celé měsíce trávil Edi
son svými spolupracovníky laboratoři
a hledal nejvhodnější materiál pro vlákno své
žárovky.
Staré patentní listiny totiž vydávají neomyl
né svědectví tom, první nedokonalé žá
rovky objevujíjiž roce 1820, tedy dávno
před Edisonovým narozením. Firma „Siemens Halske", kte
rou založil, neztratila své proslulosti dodnes.
První takový stroj postavil profesor fyziky na
petrohradské univerzitě Moritz Hermann
Jacobi (1801 1874). Zkoušel desítky surovin. Stal dělostřelcem, ale své po
. Její
uhlíkové vlákno vzduchoprázdně baňce sví
tilo nejlépe nejdéle.
Jeho vozy dokázaly ujet 300 bez zastáv
ky nabití akumulátorů.Praktici
rrSŠii,;.
Stačilo však tomu, aby byl právem
považován skutečného zakladatele elek
trického osvětlení? Edison udělal mnohem víc. Elektromobily zabýval Kři
žík. Roku 1854 se
rozsvítila elektrická žárovka uhlíkovým vlák
nem nad hodinářským krámkem chudém
newyorském předměstí. celého
světa sháněl rostlinná vlákna, trpělivěje zuhel-
naťoval žhavil své žárovce.
slání viděljinde. Zdokonalil telegraf, generátor,
vynalezl prakticky využitelnou elektrickou lo
komotivu (napájenou zkolejového později tro
lejového vodiče). Všechny nadějné konstrukce však ztros
kotávaly nedostatečném zdroji. Úspěšný byl mimo obor
elektřiny postavil potrubní poštu, vylepšil
vodoměr atd.
Ale již rok otevírá Edison první dvě
veřejné elektrárny.
Přes 6000 různých vláken vyzkoušel, než jeho
žárovky začaly svítit nejprve 300 později až
600 hodin. Jednu malou vodní dru
hou parní Perlové ulici New Yorku.
Edison žárovku podstatně zdokonalil. takje tomu
vlastně dodnes. Využívají Faradayův prin
cip, ale opačně. Stokrát byl na
pokraji úspěchu stokrát odcházel zklamán. Jako zdroj použil sadu
320 galvanických článků svým motorem
poháněl malý člun Něvě. bylo době
pro automobily poháněné spalovacím motorem
jen snem.
Známé jsou žárovky anglického fyzika Swa-
na ruského vynálezce Lodygina, které osvět
lovaly již roce 1872 Oděskou ulici Petro
hradě. Podobných elek
tromotorů byla postavena celá řada, vzbuzovaly
totiž naději zásadní obrat dopravě. Kri-
éger provozoval roku 1887 Paříži elek
trické drožky, které měly přední nápravě dva
elektromotory, pohánějící zvlášť každé kolo
