), které jsme předem namo
čili studené vody. krátké do
bě následkem nestejného povrchového napětí zahřáté sklo
puká rýha trhlinu vede žádaným směrem. H2
Tenhle rozklad vody dovede př.
A. Elektrolysa stej
ně zajímavá jako poučná, praksi velice užitečná. Každá molekula vody skládá atomu kyslíku
a atomů vodíku, což píše -chemie svým úsporným
písmem takto:
í, OH.
Ve fysice říká této kapitole elektrolysa, což značí roz
klad sloučenin elektrickým proudem. elektrický proud.Lišíme proto sloučeniny jako voda, sůl prvků jako
je síra, železo, kyslík, vodík. Rozklad vody elektřinou provedeme přístrojem,
který zrobíme, širokohrdlé láhve, asi tak litrové, ze
skla příliš tlustého nebarveného. Pak nad plame
nem lihového kahanu nebo svíčky otáčíme lahví tak, aby
špička plamene zahřívala jen rýhu skle. Vzájemná vzdálenost papírových,
mokrých proužků nejvýše půl cm; středem této mezery
probíhá rýha¡, Složím e-li proužky několika polohách na
sobě, podržují lépe vlhko.. Dno lehce
lze pak odděliti. Několik nade
dnem láhve podle přiloženého tvrdého pásku lepenky vy
řízneme pilníkem rýhu, rovnoběžnou obvodem dna. Aby nesklouzly, upevníme pás
ky tenkým motouzem, nebo režnou nití. 1.
Lze však zde vystačiti »vlastní prací«, chceme-li .
poněkud blíže elektrolysou seznámiti. Tyto menší částečky jmenujeme
atomy.
. Molekula vody rozpadá se
rozkladem částečku kyslíku (chemicky: čá
stečky vodíku (H).. Nad
i pod ryhou obtočíme stěnu láhve kolem dokol'a úzkými
proužky papíru (obr
