A. Nad
i pod ryhou obtočíme stěnu láhve kolem dokol'a úzkými
proužky papíru (obr. Každá molekula vody skládá atomu kyslíku
a atomů vodíku, což píše -chemie svým úsporným
písmem takto:
í, OH..
poněkud blíže elektrolysou seznámiti.), které jsme předem namo
čili studené vody.. elektrický proud. Elektrolysa stej
ně zajímavá jako poučná, praksi velice užitečná. Rozklad vody elektřinou provedeme přístrojem,
který zrobíme, širokohrdlé láhve, asi tak litrové, ze
skla příliš tlustého nebarveného. Dno lehce
lze pak odděliti. krátké do
bě následkem nestejného povrchového napětí zahřáté sklo
puká rýha trhlinu vede žádaným směrem. Tyto menší částečky jmenujeme
atomy. 1.
Lze však zde vystačiti »vlastní prací«, chceme-li . H2
Tenhle rozklad vody dovede př. Vzájemná vzdálenost papírových,
mokrých proužků nejvýše půl cm; středem této mezery
probíhá rýha¡, Složím e-li proužky několika polohách na
sobě, podržují lépe vlhko.
. Pak nad plame
nem lihového kahanu nebo svíčky otáčíme lahví tak, aby
špička plamene zahřívala jen rýhu skle.
Ve fysice říká této kapitole elektrolysa, což značí roz
klad sloučenin elektrickým proudem. Aby nesklouzly, upevníme pás
ky tenkým motouzem, nebo režnou nití. Několik nade
dnem láhve podle přiloženého tvrdého pásku lepenky vy
řízneme pilníkem rýhu, rovnoběžnou obvodem dna.Lišíme proto sloučeniny jako voda, sůl prvků jako
je síra, železo, kyslík, vodík. Molekula vody rozpadá se
rozkladem částečku kyslíku (chemicky: čá
stečky vodíku (H)
