Není tudíž voda ani sůl hmota jedno
duchá, dovedeme-li chemicky obě hmoty znovu dále roz-
děliti rozloučiti. 1*
1
. Udeř plo
chou rukou při koupání poněkud šikmo hladinu vodní
a podaří bez rozprašovače. dovedou jejich mizivě nepatrnou hmotu ve
likost vypočísti, nemohou-li jich5 přímo vážiti.ÚVOD. Ale dnes jsou učenci jejich existenci pře-,
svědčeni.
Chemicky znovu štěpí molekula vody menší čá
stečky kyslíku vodíku, molekula soli menší částeč
ky chloru sodíku. Učeně jim
říká molekiťy* Zrak jich zatím ani nejsilnějším drobnohle
dem nezjistil. Mluvíme proto mole
kulách vody, síry, soli, železa, sody. Vodu lze rozprašovačem rozdrobitina přejemné ka
pičky, jež nějakou dobu vzduchu udrží. Ale nedovede kladivo, nůž,
pilník drobením, dovede chemie lučba rozlučováním. Možno proto drobiti dále; ale nelze tak
činiti nekonečně. Vposled docházíme ne-li skutečným
dělením tož úvahou částečkám nejmenším, nicl má
me to, jich dále mechanicky děliti nelze.
Žuvníček, Elektřina službách chemie. Pod zvětšovacím sklem
ukáží ovšem tyto drobounké částečky vody znovu do
sti velikými.
Stejně lze drobili cukr, křídu, sádru, železo, síru, ru
mělku jiné hmoty. molekul zastavuje
se každé dělení mechanické. Máme to, veškeré fomoty se
skládají neviditelných molekul. Avšak kyslíku, vodíku, chloru, sodíku,
železa, síry podnes žádný chemik dále nerozloučil
