Hledajíce vlastního viníka nacházíme záhy krásně
zelenou měděnkou svorce, kde stýká uhlovou
elektrodou. Je
proto vždy lépe prozíravé, voliti raději proud slabší.chy předmětu, jejž chceme poměditi, počítá půl 1
ampér proudu. Ani teplota lázně není při tom bez význa
mu; 15°—20° osvědčilo. Podobně články
Grenetovy, jichž nejčastěji užívá »elektrisování«
v domácnosti lékařů, nebo školách ústavech
k pokusům, mají positivní elektrodu uhel. Leclanchěovy články galvanické, kterých užívá
se dnes skoro výhradně pro elektrické zvonky všeho dru-
híu, mají vedle elektrody zinkové ještě uhel obklopený bu
relem zalitý průlinčité nádobě. Cheeme-li př. bylo užito proudu silného, pro
zradí povlak tmavý, hrubozrnný, šlemovitě mazavý, který
ovšem nedrží, jakož hojný vývoj bublinek vodíku.
Jsou-li všechny podmínky náležité, barví předměty
v krátké době krásně červenou barvou.
Zvláště toto druhé spojení bývá velmi často velmi
brzy příčinou, zvonek umlká, články vypovídají
službu. Měděnka nenáhle, ale vytrvale ničí mosaz
v místech dotekových, kontakt konečně přeruší zcela.
Poměďování železných předmětů bývá nejčastěji jen
přípravou pro jejich další niklování.
3. Připojení
drátu vedení uhlovému pólu děje zpravidla prostřed
nictvím mosazné svorky, kde jedním šroubkem svorky
upevníme konec drátu, druhým pak ztužíme polohu svor
ky uhlu.
Barví-li předmět záhy tmavě, jistě byly póly zápiaty
nesprávně. poměditi destičku plechu
zinkového, vysokou, cni širokou, akční plocha
8X5X2 cm2 stačí proto půl ampéru proudu, zvláště
když 3—5 minutách stranu desky naproti měděné ano
dě vyměníme. Povlak měděný
je hustý jemnozrnný.
22
