Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 67 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
S posuvnou polarisací setkáváme nejčaatěji plynných dielektrik, zejména vodíku, dusíku kyslíku. IVoto při vymizení pole náboje nepolárních molekulách vrátí opět původní polohy, která vyznačuje tím, těžiště kladného a záporného náboje splynou, čímž dipól zanikne stane rovným nule).deformující jaou ailami elastickými. Posuvná polarisace existuje však pev­ ných dielektrikách typu chloridu sodného NaCl podobných, které vyznačují iontově vázanou krystalickou mřížkou. Protože vznik dipólu vá­ zán posunutí nábojů molekule, označuje popsaný druh polarisace jako polarieace posuvná. Název pochází odtud, síly vychylující náboje je­ jich společnéha působiště molekulu . Jinak tomu molekul polárních, nichž, těžiště kladných zápor­ ných nábojů neztotožňují, ale jsou konstantních vzdálenostech jedno od druhého, takže tvoří pevné dipóly. Na+) směru intensity pole a záporných iontů (Cl”) směru opačném. Kdyby intensita pol* byla tak velká, všechny dipóly zaujaly směr pole, do­ sáhla polarisace své maximální hodnoty» které říkáme polarisace nasycená. Děj, při němž nepolárních molekulách vnějším polem indukují elekt­ rická dipóly, nazýváme dielektrickou polarisací. Takovým dielektrikem jsou kapaliny a plyny. Uvažujme polárním dielektriku, němž s* mohou tyto dipóly volně pohybovat. Vzhledem tomu, této polarisaci dochází posunutím /elektronů vůči jádru, říká též polarisaca elektronová. 1,41 jako kvaaielastické. Tato polarisace nazývající iontová, děj* posuvy kladných iontů mřížky (např. Snaze vnějšího pole uspořá­ dat dipóly tak, aby směr jejich momentů splynul směrem pole, brání zmíněný již tepelný pohyb molekul. Při každé teplotě při každé hodnotě intensity elektrického pole proto nastaví jistý stupeň zorientování dipólů směru pole. Polární molekuly, nepůsobí-li vnější pole, jaou vlivem neuspořádaného tepelného pohybu vzájemných polohách zcela nahodilých jejich dipólové momenty jsou orientovány různými směry.0 a ) Obr. Děj, při němž dochází orientaci dipólů, nazýváme polarisací. Teprve působením vnějšího pole se tyto dipóly začnou postupně stáčet směru pole. 69 . Této po­ larisaci rozdíl předchozí říkáme orientační nebo také dipólové