Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
6. není dipólem, ne-
působí-li vnější elektrické pole. Přitom síla na
kladný náboj stejně velká jako síla náboj záporný, však opačný
směr.6. Zevšeobecněním
této tívaty dospějeme závěru, nepolárních molekul střed záporných
nábojů ztotožňuje středem kladných nábojů jednom bodu. frekvence obihu elektronu atomu
vodíku první kvantové dráze) činí řádové 1016 s~*. 1. Elektronový obal atomu
lze pak tohoto hlediska pokládat soubor kulových vrstev náboje, které
působí navenek jako bodový náboj umístěný jejich společném středu (srovn. 1,41a znázorněn atom vodíku bez vnějšího pole obr.
I~j,. Stručni o
nich zmíníme ČI. 1. jejíž rozměr m^..5, odst. 3), přičemž velikost tohoto náboje rovna součtu nábojů
všech elektronů obalu. Jinak řečeno, střed působnosti všech elektronů da
ného atomu splývá středem působnosti protonů jeho jádře.
Kromě chlorovodíku jsou polární väecky další nesymetrická dvouatomová aole
kuly iontovou vazbou, např.
c) Kromě těchto dvou druhů dielektrik existují jeátft dielektrika, která
nají zásadně odlišné vlastnosti jež nazýváme ferroelektrika. Vznikne tak dipól,
jehož elektrický moment přímo úměrný délce posunutí obou nábojůV
V obr. Všecky tyto aolekuly mají bez vnijšího
pole elektrický dipólový moment různý nuly. předchozím článku jsme
poznali, nepolární molekula nemá elektrický moment, tj. Mezi polární mole
kuly patří dále molekuly látek, jakými jsou např.4, odst.2.3. Vztah vyjad
řující přím. Tato molekula skládá kationtu vodí
ku aniontu chloru Cl”, jejichž středy (jádra) jaou aeb* vzdáleny
1,27 tvoří tedy elektrický dipól momentem 1,04 tj.
Vložíme-li atom nebo nepolární molekulu vnějšího elektrického pole,
začnou náboje soustředěné jednom bodu působit síly. c.. LiBr, NaCl, KC1, CsCl, . Elektrony tvořící obal atomu obíhají nesmírné
velkými rychlostmi kolem jádra; tak např.ou úměrnost mezi elektrickým momentem vzniklého dipólu inten
sitou vnějšího pole píšeme tvaru
f (1,110)
kde kladná konstanta nazývající polarlsovatelnost nebo také
koeficient polarisace.nentními dipóly vytvářejí bez vnějšího polo elektrická pole svém oko
lí.
čl. 1,41b týž
atom působení pole intensity Poněvadž posun nábojů roste úměrně
s intensitou vnějšího pole moment přímo úměrný. Základní typy dielektrické polariaace. Konstantní moment dipólu, který pro tyto aolekuly charakteristický,
souvisí nesyaatrií struktuře těchto molekul. Působením těchto sil těžiště kladného náboje posune směru působí
cího pole, těžiště záporného náboje protV směru pole. voda ff^O, kyanovodík HCN,
chlormethan CH^Cl mnoho jiných. Ukážeme nolekule
chlorovodíku HC1, která polární. Tuto skutečnost lze nejlépe vyložit na
atomu podle Bohrova modelu. 3,5 10-30 Cm.
Dipóly, které působením elektrického pole nepolárních molekulách
vznikají, nebo jak říkáme nich tímto polem indukují, často označují
! 68
