Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 66 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2. Tuto skutečnost lze nejlépe vyložit na atomu podle Bohrova modelu. 1. Jinak řečeno, střed působnosti všech elektronů da­ ného atomu splývá středem působnosti protonů jeho jádře. 3,5 10-30 Cm.6. voda ff^O, kyanovodík HCN, chlormethan CH^Cl mnoho jiných.3.nentními dipóly vytvářejí bez vnějšího polo elektrická pole svém oko­ lí. Tato molekula skládá kationtu vodí­ ku aniontu chloru Cl”, jejichž středy (jádra) jaou aeb* vzdáleny 1,27 tvoří tedy elektrický dipól momentem 1,04 tj. I~j,. Kromě chlorovodíku jsou polární väecky další nesymetrická dvouatomová aole­ kuly iontovou vazbou, např. jejíž rozměr m^. Zevšeobecněním této tívaty dospějeme závěru, nepolárních molekul střed záporných nábojů ztotožňuje středem kladných nábojů jednom bodu.. Elektronový obal atomu lze pak tohoto hlediska pokládat soubor kulových vrstev náboje, které působí navenek jako bodový náboj umístěný jejich společném středu (srovn. 1. Stručni o nich zmíníme ČI. není dipólem, ne- působí-li vnější elektrické pole. Základní typy dielektrické polariaace. Dipóly, které působením elektrického pole nepolárních molekulách vznikají, nebo jak říkáme nich tímto polem indukují, často označují ! 68 . Přitom síla na kladný náboj stejně velká jako síla náboj záporný, však opačný směr. Působením těchto sil těžiště kladného náboje posune směru působí­ cího pole, těžiště záporného náboje protV směru pole. čl..6. frekvence obihu elektronu atomu vodíku první kvantové dráze) činí řádové 1016 s~*. Vložíme-li atom nebo nepolární molekulu vnějšího elektrického pole, začnou náboje soustředěné jednom bodu působit síly. Mezi polární mole­ kuly patří dále molekuly látek, jakými jsou např. předchozím článku jsme poznali, nepolární molekula nemá elektrický moment, tj. c. Vztah vyjad­ řující přím. Vznikne tak dipól, jehož elektrický moment přímo úměrný délce posunutí obou nábojůV V obr. Elektrony tvořící obal atomu obíhají nesmírné velkými rychlostmi kolem jádra; tak např. c) Kromě těchto dvou druhů dielektrik existují jeátft dielektrika, která nají zásadně odlišné vlastnosti jež nazýváme ferroelektrika. Konstantní moment dipólu, který pro tyto aolekuly charakteristický, souvisí nesyaatrií struktuře těchto molekul. 3), přičemž velikost tohoto náboje rovna součtu nábojů všech elektronů obalu. 1,41b týž atom působení pole intensity Poněvadž posun nábojů roste úměrně s intensitou vnějšího pole moment přímo úměrný.5, odst. 1,41a znázorněn atom vodíku bez vnějšího pole obr. Ukážeme nolekule chlorovodíku HC1, která polární. LiBr, NaCl, KC1, CsCl, .ou úměrnost mezi elektrickým momentem vzniklého dipólu inten­ sitou vnějšího pole píšeme tvaru f (1,110) kde kladná konstanta nazývající polarlsovatelnost nebo také koeficient polarisace.4, odst. Všecky tyto aolekuly mají bez vnijšího pole elektrický dipólový moment různý nuly