Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
3), přičemž velikost tohoto náboje rovna součtu nábojů
všech elektronů obalu.2.
Dipóly, které působením elektrického pole nepolárních molekulách
vznikají, nebo jak říkáme nich tímto polem indukují, často označují
! 68
. Tuto skutečnost lze nejlépe vyložit na
atomu podle Bohrova modelu.5, odst. Vztah vyjad
řující přím.ou úměrnost mezi elektrickým momentem vzniklého dipólu inten
sitou vnějšího pole píšeme tvaru
f (1,110)
kde kladná konstanta nazývající polarlsovatelnost nebo také
koeficient polarisace.4, odst.
I~j,. 3,5 10-30 Cm. 1,41b týž
atom působení pole intensity Poněvadž posun nábojů roste úměrně
s intensitou vnějšího pole moment přímo úměrný. Všecky tyto aolekuly mají bez vnijšího
pole elektrický dipólový moment různý nuly. předchozím článku jsme
poznali, nepolární molekula nemá elektrický moment, tj. Konstantní moment dipólu, který pro tyto aolekuly charakteristický,
souvisí nesyaatrií struktuře těchto molekul. Elektrony tvořící obal atomu obíhají nesmírné
velkými rychlostmi kolem jádra; tak např.6. frekvence obihu elektronu atomu
vodíku první kvantové dráze) činí řádové 1016 s~*. Ukážeme nolekule
chlorovodíku HC1, která polární.3. 1. Vznikne tak dipól,
jehož elektrický moment přímo úměrný délce posunutí obou nábojůV
V obr. Základní typy dielektrické polariaace.. Tato molekula skládá kationtu vodí
ku aniontu chloru Cl”, jejichž středy (jádra) jaou aeb* vzdáleny
1,27 tvoří tedy elektrický dipól momentem 1,04 tj. Jinak řečeno, střed působnosti všech elektronů da
ného atomu splývá středem působnosti protonů jeho jádře. LiBr, NaCl, KC1, CsCl, . c. 1,41a znázorněn atom vodíku bez vnějšího pole obr. Zevšeobecněním
této tívaty dospějeme závěru, nepolárních molekul střed záporných
nábojů ztotožňuje středem kladných nábojů jednom bodu.
c) Kromě těchto dvou druhů dielektrik existují jeátft dielektrika, která
nají zásadně odlišné vlastnosti jež nazýváme ferroelektrika. Elektronový obal atomu
lze pak tohoto hlediska pokládat soubor kulových vrstev náboje, které
působí navenek jako bodový náboj umístěný jejich společném středu (srovn.nentními dipóly vytvářejí bez vnějšího polo elektrická pole svém oko
lí. 1. není dipólem, ne-
působí-li vnější elektrické pole. voda ff^O, kyanovodík HCN,
chlormethan CH^Cl mnoho jiných. jejíž rozměr m^.
čl. Působením těchto sil těžiště kladného náboje posune směru působí
cího pole, těžiště záporného náboje protV směru pole.6.
Vložíme-li atom nebo nepolární molekulu vnějšího elektrického pole,
začnou náboje soustředěné jednom bodu působit síly. Přitom síla na
kladný náboj stejně velká jako síla náboj záporný, však opačný
směr. Mezi polární mole
kuly patří dále molekuly látek, jakými jsou např.
Kromě chlorovodíku jsou polární väecky další nesymetrická dvouatomová aole
kuly iontovou vazbou, např.. Stručni o
nich zmíníme ČI
