Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Poněvadž známe obou těchto pří
padech intensitu pole vně uvnitř těchto koulí (viz Cl.5, odst. (1,78) dán výrazem
< Jsou-li náboje rozloženy spojití objemovou hustotou objemu tě
lesa, platí
V rovnicích (1,84) (1,85) znafií vzdálenost plošného resp.
Všimneme souvislosti mezi potenciálem intensitou elektrostatic
kého pole nabité vodivé nevodivé koule, pro něí budeme předpokládat,
že náboj nich rovnoměrně rozložen. (1,82) němž integraci provedeme příslušných mezích. 1.3.3. objemového
elementu náboje bodu, němž potenciál uvažujeme.-4.3) je
element náboje spojité rozloženého ploše, tzv. Potenciál spo. 1.3._
Obr. 3,
4X, urfiíme potenciál jako funkci vzdálenosti daného bodu středu
každé koule základě vztahu
který plyne rov.
Na základě definice příslušného druhu hustoty náboje (viz čl.iitg rozložených nábojň.
7
(1,85)
r
>52
. element plošného ná
boje, roven element objemového náboje element lineárního
náboje Podle toho pa<tenciál elektrostatického pole vytvořeného
nabitým tělesem, němž náboje plošné hustotě jsou rozloženy spojitě
po ploše jeho povrchu, podle rov. 1,35
1. nabitém tělese jsou
náboj* spojitá rozloženy bud plcěe nebo objemu, popřípadě podél Sáry
