Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
nabitém tělese jsou
náboj* spojitá rozloženy bud plcěe nebo objemu, popřípadě podél Sáry. Poněvadž známe obou těchto pří
padech intensitu pole vně uvnitř těchto koulí (viz Cl. 1.iitg rozložených nábojň. (1,78) dán výrazem
< Jsou-li náboje rozloženy spojití objemovou hustotou objemu tě
lesa, platí
V rovnicích (1,84) (1,85) znafií vzdálenost plošného resp. 1,35
1. Potenciál spo._
Obr.
Na základě definice příslušného druhu hustoty náboje (viz čl. element plošného ná
boje, roven element objemového náboje element lineárního
náboje Podle toho pa<tenciál elektrostatického pole vytvořeného
nabitým tělesem, němž náboje plošné hustotě jsou rozloženy spojitě
po ploše jeho povrchu, podle rov.-4.3) je
element náboje spojité rozloženého ploše, tzv. objemového
elementu náboje bodu, němž potenciál uvažujeme. (1,82) němž integraci provedeme příslušných mezích.5, odst.3.3. 3,
4X, urfiíme potenciál jako funkci vzdálenosti daného bodu středu
každé koule základě vztahu
který plyne rov.
Všimneme souvislosti mezi potenciálem intensitou elektrostatic
kého pole nabité vodivé nevodivé koule, pro něí budeme předpokládat,
že náboj nich rovnoměrně rozložen.3.
7
(1,85)
r
>52
. 1
