Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
značí gradient potenciálu rovnající absolutní hodnotě
d Definuje tetrov. (1,82)
vyslovit tak, intensita pole rovná spádu potenciálu. Jsou-
li t~i vzdálenosti kladného záporného pólu dipólu bodu (obr.4). Platí tedy
ä, cos (1,83. záporné znaménko
Tento vztah l«e psát ve
Symbol ¡rad.
1«34), potenciál tomto bodu podie rov. počítá jednoduéáeji než »intensitou pole, jež veliči
nou vektorovou. Postupujeme při něm tak, určíme nejdřív* potenciál pole, který je
skalár nímž. Je-li cos ply
ne toho, dhel mezi vektory rovná /2. (1,81) mohla být splněna. Jinými slovy to
znamená, intensita pole kolmá příaluánou ekvipotenciální plochu. Derivací získaného vztahu pro potenciál dostaneme hledaný
výraz pro intensitu pole.
Jako příklad uvedeme postup při výpttčtu intensity elektrostatického
pole dipólu momentu obočně položeném bodu (viz čl.
Itesi intensitou elektrostatického pole potenciálem platí důležitý
vztah, který odvodíme. (1,74) (1,76) můžeme vyjádřit rovnost
mezi celkovou prací spojenou přenosem náboje bodu (1) bodu (2)
v elektrostatickém poli
Podie citovaných rovnic
Jestliže body (1) (2)
d platí pro rozdíl
v němi. (1,78) (1,80) dán výrazem
intensity £*" rozdílem potenciálů těchto bodů. (1,82) intensitu elektrostatického pole jako
záporný gradient potenciálu.ľ~ cos x
Tato práce, protože jde posunutí náboje ekvipotenciální ploée, nutné
rovná nule.
Intensita póla libovolné ekvipotenciální ploée jet kolmá a
směřuje stranu poklesu potenciálu. Spojením rov..)
Protože žádná veličin není tomto případé nulová, musí se
rovnat nule cos aby rov.2. 1.
Vztah (1,82) velký význam pro výpočet intensity elektrostatického
pole. souladu tím lze také rov.
máme
ŕ -
y, i
J«)
se aobě přiblíží infinitesimální vzdálenost
potenciálů vztah
- ,
vyjadřuje, směru vektoru potenciál klesá,
tvaru
T grod (1>e2)
50
