Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 48 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) Protože žádná veličin není tomto případé nulová, musí se rovnat nule cos aby rov. značí gradient potenciálu rovnající absolutní hodnotě d Definuje tetrov. 1«34), potenciál tomto bodu podie rov. Itesi intensitou elektrostatického pole potenciálem platí důležitý vztah, který odvodíme.2. záporné znaménko Tento vztah l«e psát ve Symbol ¡rad. (1,74) (1,76) můžeme vyjádřit rovnost mezi celkovou prací spojenou přenosem náboje bodu (1) bodu (2) v elektrostatickém poli Podie citovaných rovnic Jestliže body (1) (2) d platí pro rozdíl v němi..ľ~ cos x Tato práce, protože jde posunutí náboje ekvipotenciální ploée, nutné rovná nule. (1,82) vyslovit tak, intensita pole rovná spádu potenciálu. Spojením rov.4). Postupujeme při něm tak, určíme nejdřív* potenciál pole, který je skalár nímž. (1,81) mohla být splněna. Jako příklad uvedeme postup při výpttčtu intensity elektrostatického pole dipólu momentu obočně položeném bodu (viz čl. počítá jednoduéáeji než »intensitou pole, jež veliči­ nou vektorovou. Derivací získaného vztahu pro potenciál dostaneme hledaný výraz pro intensitu pole. souladu tím lze také rov. Vztah (1,82) velký význam pro výpočet intensity elektrostatického pole. Jinými slovy to znamená, intensita pole kolmá příaluánou ekvipotenciální plochu. máme ŕ - y, i J«) se aobě přiblíží infinitesimální vzdálenost potenciálů vztah - , vyjadřuje, směru vektoru potenciál klesá, tvaru T grod (1>e2) 50 . (1,78) (1,80) dán výrazem intensity £*" rozdílem potenciálů těchto bodů. Intensita póla libovolné ekvipotenciální ploée jet kolmá a směřuje stranu poklesu potenciálu. Je-li cos ply­ ne toho, dhel mezi vektory rovná /2. (1,82) intensitu elektrostatického pole jako záporný gradient potenciálu. Jsou- li t~i vzdálenosti kladného záporného pólu dipólu bodu (obr. Platí tedy ä, cos (1,83. 1