Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 48 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je-li cos ply­ ne toho, dhel mezi vektory rovná /2. (1,82) vyslovit tak, intensita pole rovná spádu potenciálu. (1,78) (1,80) dán výrazem intensity £*" rozdílem potenciálů těchto bodů. souladu tím lze také rov. Jinými slovy to znamená, intensita pole kolmá příaluánou ekvipotenciální plochu.ľ~ cos x Tato práce, protože jde posunutí náboje ekvipotenciální ploée, nutné rovná nule.4). Intensita póla libovolné ekvipotenciální ploée jet kolmá a směřuje stranu poklesu potenciálu. (1,81) mohla být splněna. značí gradient potenciálu rovnající absolutní hodnotě d Definuje tetrov. počítá jednoduéáeji než »intensitou pole, jež veliči­ nou vektorovou.2. 1.. Spojením rov. Jako příklad uvedeme postup při výpttčtu intensity elektrostatického pole dipólu momentu obočně položeném bodu (viz čl.) Protože žádná veličin není tomto případé nulová, musí se rovnat nule cos aby rov. Derivací získaného vztahu pro potenciál dostaneme hledaný výraz pro intensitu pole. Platí tedy ä, cos (1,83. Itesi intensitou elektrostatického pole potenciálem platí důležitý vztah, který odvodíme. (1,74) (1,76) můžeme vyjádřit rovnost mezi celkovou prací spojenou přenosem náboje bodu (1) bodu (2) v elektrostatickém poli Podie citovaných rovnic Jestliže body (1) (2) d platí pro rozdíl v němi. Postupujeme při něm tak, určíme nejdřív* potenciál pole, který je skalár nímž. Vztah (1,82) velký význam pro výpočet intensity elektrostatického pole. máme ŕ - y, i J«) se aobě přiblíží infinitesimální vzdálenost potenciálů vztah - , vyjadřuje, směru vektoru potenciál klesá, tvaru T grod (1>e2) 50 . Jsou- li t~i vzdálenosti kladného záporného pólu dipólu bodu (obr. 1«34), potenciál tomto bodu podie rov. (1,82) intensitu elektrostatického pole jako záporný gradient potenciálu. záporné znaménko Tento vztah l«e psát ve Symbol ¡rad