Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 48 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jako příklad uvedeme postup při výpttčtu intensity elektrostatického pole dipólu momentu obočně položeném bodu (viz čl. Itesi intensitou elektrostatického pole potenciálem platí důležitý vztah, který odvodíme. (1,82) intensitu elektrostatického pole jako záporný gradient potenciálu. (1,78) (1,80) dán výrazem intensity £*" rozdílem potenciálů těchto bodů. značí gradient potenciálu rovnající absolutní hodnotě d Definuje tetrov.4).ľ~ cos x Tato práce, protože jde posunutí náboje ekvipotenciální ploée, nutné rovná nule. Spojením rov. Jsou- li t~i vzdálenosti kladného záporného pólu dipólu bodu (obr. (1,82) vyslovit tak, intensita pole rovná spádu potenciálu. Postupujeme při něm tak, určíme nejdřív* potenciál pole, který je skalár nímž. (1,81) mohla být splněna. souladu tím lze také rov. Vztah (1,82) velký význam pro výpočet intensity elektrostatického pole.2. Jinými slovy to znamená, intensita pole kolmá příaluánou ekvipotenciální plochu. záporné znaménko Tento vztah l«e psát ve Symbol ¡rad.) Protože žádná veličin není tomto případé nulová, musí se rovnat nule cos aby rov. (1,74) (1,76) můžeme vyjádřit rovnost mezi celkovou prací spojenou přenosem náboje bodu (1) bodu (2) v elektrostatickém poli Podie citovaných rovnic Jestliže body (1) (2) d platí pro rozdíl v němi. 1«34), potenciál tomto bodu podie rov. Intensita póla libovolné ekvipotenciální ploée jet kolmá a směřuje stranu poklesu potenciálu. počítá jednoduéáeji než »intensitou pole, jež veliči­ nou vektorovou.. Platí tedy ä, cos (1,83. 1. máme ŕ - y, i J«) se aobě přiblíží infinitesimální vzdálenost potenciálů vztah - , vyjadřuje, směru vektoru potenciál klesá, tvaru T grod (1>e2) 50 . Je-li cos ply­ ne toho, dhel mezi vektory rovná /2. Derivací získaného vztahu pro potenciál dostaneme hledaný výraz pro intensitu pole