Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
záporné znaménko
Tento vztah l«e psát ve
Symbol ¡rad.
Intensita póla libovolné ekvipotenciální ploée jet kolmá a
směřuje stranu poklesu potenciálu. (1,81) mohla být splněna.
1«34), potenciál tomto bodu podie rov.
Itesi intensitou elektrostatického pole potenciálem platí důležitý
vztah, který odvodíme. Je-li cos ply
ne toho, dhel mezi vektory rovná /2. souladu tím lze také rov. Jsou-
li t~i vzdálenosti kladného záporného pólu dipólu bodu (obr. Derivací získaného vztahu pro potenciál dostaneme hledaný
výraz pro intensitu pole.ľ~ cos x
Tato práce, protože jde posunutí náboje ekvipotenciální ploée, nutné
rovná nule. počítá jednoduéáeji než »intensitou pole, jež veliči
nou vektorovou. značí gradient potenciálu rovnající absolutní hodnotě
d Definuje tetrov. (1,74) (1,76) můžeme vyjádřit rovnost
mezi celkovou prací spojenou přenosem náboje bodu (1) bodu (2)
v elektrostatickém poli
Podie citovaných rovnic
Jestliže body (1) (2)
d platí pro rozdíl
v němi. Postupujeme při něm tak, určíme nejdřív* potenciál pole, který je
skalár nímž. (1,82)
vyslovit tak, intensita pole rovná spádu potenciálu. 1. Spojením rov.
máme
ŕ -
y, i
J«)
se aobě přiblíží infinitesimální vzdálenost
potenciálů vztah
- ,
vyjadřuje, směru vektoru potenciál klesá,
tvaru
T grod (1>e2)
50
. (1,82) intensitu elektrostatického pole jako
záporný gradient potenciálu. Jinými slovy to
znamená, intensita pole kolmá příaluánou ekvipotenciální plochu..4).
Jako příklad uvedeme postup při výpttčtu intensity elektrostatického
pole dipólu momentu obočně položeném bodu (viz čl.2.)
Protože žádná veličin není tomto případé nulová, musí se
rovnat nule cos aby rov.
Vztah (1,82) velký význam pro výpočet intensity elektrostatického
pole. Platí tedy
ä, cos (1,83. (1,78) (1,80) dán výrazem
intensity £*" rozdílem potenciálů těchto bodů
