Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
1,28
Tomuto výrazu můžeme dát jiný tvar, vyjádříme-li náboj objemovou husto
tou náboje podle rov. (1,59)
Q'
“ ľ
Pro intensitu pole bodu určeném
průvodičem ležícím uvnitř ne
vodivé koule pak rov.
(1,65) vychází rov. Silový tok vystupující uzavře
né válcové plochy bude proto dán vztahem
N =
Q
(1 ,66)
v němž; značí plochu plóátS náboj uzavřený válcové ploše
a připadající délku vlákna. dlouhým přímým kovovým drátem nabito délce nábojem Ten
to náboj vláknu rovnoměrně rozložen, takže jeho lineární hustota X
je konstantní rovna
Q
l (1,65)
Intensita pole důvodu symetrie věude kolmá vláknu. Takto pro intensitu pole máme
3 S. Intensita pole dlouhého vodivého vlákna. (1,59).
Silový tok vystupuje válcové plochy pouze pláštěm, kdežto základnami rov
noběžnými směrem siločar tok nešíří. Vodivé vlákno realisované
např.
5.
( (1,64)
Z obou posledních rovnic docházíme závěru, uvnitř nevodivé koule ná
bojem rovnoměrně rozděleným celém objemu vzrůstá intensita elektrosta
tického pole příno úměrně vzdáleností jejího středu.Náboj náboj uzavřený uvnitř
kulové plochy poloměru ,
takže pro něj platí
Q' _L
3
r f
a dosazení objemovou hustotu
náboje rov. Poněvadž pro náboj platí podle rov. (1,62) plyne
E <r,< (1’63)
Obr. (1,66) pro velikost intensity pole
. Kolmá
vzdálenost bodu vlákna zároveň poloměrem táto válcové plochy. Pro její výpočet
zvolím uzavřenou válcovou plochu délky jejíž osa splývá osou vlákna
a která prochází bodem němž intensitu pole počítáme (obr. 1,29)
