Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
(1,66) pro velikost intensity pole
.
(1,65) vychází rov. (1,62) plyne
E <r,< (1’63)
Obr.
5. 1,28
Tomuto výrazu můžeme dát jiný tvar, vyjádříme-li náboj objemovou husto
tou náboje podle rov. Vodivé vlákno realisované
např. Silový tok vystupující uzavře
né válcové plochy bude proto dán vztahem
N =
Q
(1 ,66)
v němž; značí plochu plóátS náboj uzavřený válcové ploše
a připadající délku vlákna.
( (1,64)
Z obou posledních rovnic docházíme závěru, uvnitř nevodivé koule ná
bojem rovnoměrně rozděleným celém objemu vzrůstá intensita elektrosta
tického pole příno úměrně vzdáleností jejího středu. Intensita pole dlouhého vodivého vlákna. Kolmá
vzdálenost bodu vlákna zároveň poloměrem táto válcové plochy. dlouhým přímým kovovým drátem nabito délce nábojem Ten
to náboj vláknu rovnoměrně rozložen, takže jeho lineární hustota X
je konstantní rovna
Q
l (1,65)
Intensita pole důvodu symetrie věude kolmá vláknu. Takto pro intensitu pole máme
3 S. Poněvadž pro náboj platí podle rov. (1,59)
Q'
“ ľ
Pro intensitu pole bodu určeném
průvodičem ležícím uvnitř ne
vodivé koule pak rov.Náboj náboj uzavřený uvnitř
kulové plochy poloměru ,
takže pro něj platí
Q' _L
3
r f
a dosazení objemovou hustotu
náboje rov. 1,29). (1,59).
Silový tok vystupuje válcové plochy pouze pláštěm, kdežto základnami rov
noběžnými směrem siločar tok nešíří. Pro její výpočet
zvolím uzavřenou válcovou plochu délky jejíž osa splývá osou vlákna
a která prochází bodem němž intensitu pole počítáme (obr
