Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
). (3,70), nebol .Podle tétověty působí trioda svém anodovémobvodu jako zdroj
napětí, který vnitřní odpor totožný svnitřním odporem /?,'triody.Obr. (3,72) viz poznámku pod čarou této rov.
221
. (3,72) rov. rov. Tento vztah platí ovóem jen tehdy, je-li
zatěžovací odpor anodovém obvodu triody podle obr. Toto. 3,24 rovný nule
(srovn.
výrazem &Ug Proud, který vysílá trioda anodovým obvodem, tj. vnitřním
odporem zatěžovacím odporem lze pak souladu Barkhause-
novou větou vyjádřit vztahem
* /?,.
napětí, jehož průb&i stejný charakter jako napětí přiváděné na
mřížku, dáno součinem napětí zesilovacího činitele tj. /?q (3’72)
+) Pro př«jde rov. 3,25
který vyjadřuje zesíleni proudu.
Jestliže odpor různý nuly, vzniká něm vlivem změny
anodového proudu ¿/a vyvolané změnou mřížkového napětí změna
anodového napětí, pro kterou platí
& (3,71)
Abychom stanovili výsledné střídavé napětí ním zároveň napětové
zesílení triody, vyjdeme poznatku, který někdy označuje jako Barkhause-
nova vftta
