Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
(3,70), nebol . (3,72) rov.Obr.). /?q (3’72)
+) Pro př«jde rov. Tento vztah platí ovóem jen tehdy, je-li
zatěžovací odpor anodovém obvodu triody podle obr.
221
.Podle tétověty působí trioda svém anodovémobvodu jako zdroj
napětí, který vnitřní odpor totožný svnitřním odporem /?,'triody.
napětí, jehož průb&i stejný charakter jako napětí přiváděné na
mřížku, dáno součinem napětí zesilovacího činitele tj. 3,24 rovný nule
(srovn. (3,72) viz poznámku pod čarou této rov. rov.
Jestliže odpor různý nuly, vzniká něm vlivem změny
anodového proudu ¿/a vyvolané změnou mřížkového napětí změna
anodového napětí, pro kterou platí
& (3,71)
Abychom stanovili výsledné střídavé napětí ním zároveň napětové
zesílení triody, vyjdeme poznatku, který někdy označuje jako Barkhause-
nova vftta. 3,25
který vyjadřuje zesíleni proudu. Toto. vnitřním
odporem zatěžovacím odporem lze pak souladu Barkhause-
novou větou vyjádřit vztahem
* /?,.
výrazem &Ug Proud, který vysílá trioda anodovým obvodem, tj
