Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
"Celovlnné“ usměrnění tomto případě umožněno
tím, jednou anodou duodiody usměrní proud jedné půlperiod£ střídavé
ho napětí druhou anodou půlperiodé druhé, časový průběh usměrněného na
pětí pak tvar podle obr. Přivedame-li mřížku triody malé střídavé napětí bude se
anodový proud měnit stejném rytmu kolem střední hodnoty . 3,22 představuje
dvoucestnV usměrňovač. elektronky (diody) dvě
ma anodami. 3,22b. Duodioda zapojení
podle obr. vyhlazení filtrem získáme stejnosměrné
napětí, němž pulsace jsou silně potlačeny. základě definice strmosti (rov. 3,24 výklad zesílení znázorňuje
obr.jako zesilovač. Připojlme-li
vyhlazovací filtr svorkám a
o usměrňovače, dostaneme stejno
směrná napětí (c), jehož časový
průběh znatelně hladší. 3,25 zřejmě zesíleni tím větší, čím větší strmost S
uvažované triody.
Podle obr.
b) Trioda .
Na mřížku přitom třeba vložit (podle obr. této
skutečnosti založena funkce triody jako zesilovače. 3,25.
Mnohem výhodnější použít
k usměrnění střídavého proudu
o dvou diod nebo jedné duodiody,
ťj. Zapojení triody ve
funkci zesilovače vyznačeno obr. 3,24 baterie takové zápor
né napětí Ug0 aby pracovní bod (obr. 3,23
napětí (b) lze vyhladit připojení» filtru podle obr. (3,66)) lze totiž
napsat vztah
S (3,70)
220
. 3,25) byl přibližně uprostřed
Obr.Obr. předešlém článku jsme ukázali, malými
změnami mřížkového napětí lze vyvolat velké změny anodového proudu. 3,23, skládajícího se
ze dvou kondensátorů větší kapacity odporu nebo tlumivky. 3,24
přímkové části mřížkové charakteristiky