Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Obr. "Celovlnné“ usměrnění tomto případě umožněno
tím, jednou anodou duodiody usměrní proud jedné půlperiod£ střídavé
ho napětí druhou anodou půlperiodé druhé, časový průběh usměrněného na
pětí pak tvar podle obr. 3,24 baterie takové zápor
né napětí Ug0 aby pracovní bod (obr. (3,66)) lze totiž
napsat vztah
S (3,70)
220
. Přivedame-li mřížku triody malé střídavé napětí bude se
anodový proud měnit stejném rytmu kolem střední hodnoty .
Mnohem výhodnější použít
k usměrnění střídavého proudu
o dvou diod nebo jedné duodiody,
ťj. elektronky (diody) dvě
ma anodami. vyhlazení filtrem získáme stejnosměrné
napětí, němž pulsace jsou silně potlačeny. Připojlme-li
vyhlazovací filtr svorkám a
o usměrňovače, dostaneme stejno
směrná napětí (c), jehož časový
průběh znatelně hladší.
b) Trioda . 3,25.jako zesilovač. Zapojení triody ve
funkci zesilovače vyznačeno obr. 3,23
napětí (b) lze vyhladit připojení» filtru podle obr. 3,24 výklad zesílení znázorňuje
obr. 3,22b.
Podle obr. předešlém článku jsme ukázali, malými
změnami mřížkového napětí lze vyvolat velké změny anodového proudu. 3,25) byl přibližně uprostřed
Obr. 3,23, skládajícího se
ze dvou kondensátorů větší kapacity odporu nebo tlumivky. Duodioda zapojení
podle obr. 3,25 zřejmě zesíleni tím větší, čím větší strmost S
uvažované triody. 3,22 představuje
dvoucestnV usměrňovač. této
skutečnosti založena funkce triody jako zesilovače. základě definice strmosti (rov. 3,24
přímkové části mřížkové charakteristiky.
Na mřížku přitom třeba vložit (podle obr
