Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Brzdicí mřížka odpuzuje svým záporným
+ +
Obr. Dalěí její výhodou velký
¡rnitřní odpor, dosahující hodnoty řádu 10®Ä .
a) Dioda . elektronek obsahujících více než jednu
mřížku jsou odstraněny některé nevýhody, jež trioda. Obor použití elektronek velmi široký.
i tomto článku uvedeme pouze nejdůležitější funkce diody triody. Tetroda
má mnohem menší kapacitu mezi mřížkou anodou podstatně větěí zesilovací
činitel než trioda. stínicí mřížku vkládá kladné napětí (vzhledem ke
katodi), které zpravidla volí poněkud nižší než napětí anodové. vícemřížkových elektronek stručně zmíníme
o tetrodě pentodě.4. Použití elektronek. Činnost elektronky daném pracovním bodu anodové nebo
mřížkové charakteristice plné určena dvěma těchto parametrů. 3,19 Obr.4. Stručně
se zmíníme diodě jako usměrňovači střídavých proudů popíšeme triodu
re funkci zesilovače proudu napětí funkci generátoru netlumených
anitů.
3.jako usměrňovač. Třetí pa
rametr plyne Barkhauaenovy rovnice (3,69). Řídicí mřížka stejnou funkci jako mřížka triody,
kdežto stínicí mřížka slouží elektrostatickému odstínění anody řídicí
mřížky katody. Především ne
žádoucí kapacitní vazba mezi mřížkovým anodovým obvodem dále často malá
strmost zesilovací činitel. Nevýhodou tetrody jsou sekundární elektrony, které vy
stupují anody dopadu primárních elektronů urychlených stínicí mřížkou
a zeslabují tak anodový proud. 3,19).
Tetroda kromě katody anody dvě mřížky, mřížku řídicí mřížku
stínicí (obr.
c) Vícemřížkové elektronky.
U pentody nežádoucí účinek sekundárních elektronů odatraněn zavede
ním dalěí mřížky 0^, zvané brzdicí, která vložena mezi stínicí mřížku a
vodivě spojena katodou (obr. 3,20
nábojem sekundární elektrony zpět anodě nich, které zachytí, odvá
lí katodu, Fentoda jednou velmi používaných elektronek, která se
vyznačuje nejen nepatrnou kapacitní vazbou mezi řídicí mřížkou anodou, ale
i velkou strmostí zesilovacím činitelem. 3,20). Jak jsme poznali předchozím článku, může
218
.která vyplývá vztahů (3,64), (3,66) (3,68), jimiž jsoi jednotliví para
metry definovány
