Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 216 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Především ne­ žádoucí kapacitní vazba mezi mřížkovým anodovým obvodem dále často malá strmost zesilovací činitel. 3,20). Dalěí její výhodou velký ¡rnitřní odpor, dosahující hodnoty řádu 10®Ä . c) Vícemřížkové elektronky. Stručně se zmíníme diodě jako usměrňovači střídavých proudů popíšeme triodu re funkci zesilovače proudu napětí funkci generátoru netlumených anitů. Tetroda kromě katody anody dvě mřížky, mřížku řídicí mřížku stínicí (obr. U pentody nežádoucí účinek sekundárních elektronů odatraněn zavede­ ním dalěí mřížky 0^, zvané brzdicí, která vložena mezi stínicí mřížku a vodivě spojena katodou (obr. vícemřížkových elektronek stručně zmíníme o tetrodě pentodě. i tomto článku uvedeme pouze nejdůležitější funkce diody triody. 3. Nevýhodou tetrody jsou sekundární elektrony, které vy­ stupují anody dopadu primárních elektronů urychlených stínicí mřížkou a zeslabují tak anodový proud. Obor použití elektronek velmi široký. Jak jsme poznali předchozím článku, může 218 . 3,19 Obr. Činnost elektronky daném pracovním bodu anodové nebo mřížkové charakteristice plné určena dvěma těchto parametrů. Použití elektronek. Brzdicí mřížka odpuzuje svým záporným + + Obr. a) Dioda . 3,20 nábojem sekundární elektrony zpět anodě nich, které zachytí, odvá­ lí katodu, Fentoda jednou velmi používaných elektronek, která se vyznačuje nejen nepatrnou kapacitní vazbou mezi řídicí mřížkou anodou, ale i velkou strmostí zesilovacím činitelem. Tetroda má mnohem menší kapacitu mezi mřížkou anodou podstatně větěí zesilovací činitel než trioda.která vyplývá vztahů (3,64), (3,66) (3,68), jimiž jsoi jednotliví para­ metry definovány. 3,19). Třetí pa­ rametr plyne Barkhauaenovy rovnice (3,69).4. Řídicí mřížka stejnou funkci jako mřížka triody, kdežto stínicí mřížka slouží elektrostatickému odstínění anody řídicí mřížky katody.4.jako usměrňovač. stínicí mřížku vkládá kladné napětí (vzhledem ke katodi), které zpravidla volí poněkud nižší než napětí anodové. elektronek obsahujících více než jednu mřížku jsou odstraněny některé nevýhody, jež trioda