Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
4.anodí 250 stoupne anodový proud 4,6 (bod B)• Atqr při anodovém
napětí 250 protékal uvažovanou triodou anodový proud jako původně (1,25 «A),
mušíma směnit hodnotu mříž
kového napétí (bod C). Udává zpra
vidla procentech. 3. různých triod pohybuje přibližně rozmezí až
20 %.
Převrácená hodnota
zesilovacího činitele se
označuje jako průnik.
Z toho Plyne, zvý&enln
anodového napětí 150 a
současně změnou napětí na
mřížce -1,5 zůstává ano
dový proud nezměněn.
Charakteristické parametry elektronky vnitřní odpor, strmost průnik
jsou navzájem vázány Barkhausenovou rovnicí (1922)
R (3,69)
217
.
U triody hodnoty zesilo
vacího činitele pohybují
asi 50. tedy
změna mřížkového napětí o
1,5 stejný účinek jako
změna anodového napětí o
150 Poměr změny anodového
napětí změně na
pětí mřížkového při
konstantní hodnotě anodového
proudu nazývá zesilovací
činitel platí pro něj
í «</, konst
(3,67)
Zesilovacího činitele se
používá při hodnocení
elektronky pracující jako
zesilovač (viz čl. 3,18
( honst
1
~ T
(3,68)
znamená poměr změny mřížkového napětí takové změně napětí anodového, která
na anodový proud týž účinek jako změna napětí mřížkového. Průnik elektronky vyjádřený vztahem
Obr.4b)
