Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Z toho Plyne, zvý&enln
anodového napětí 150 a
současně změnou napětí na
mřížce -1,5 zůstává ano
dový proud nezměněn.4b). různých triod pohybuje přibližně rozmezí až
20 %.
Charakteristické parametry elektronky vnitřní odpor, strmost průnik
jsou navzájem vázány Barkhausenovou rovnicí (1922)
R (3,69)
217
. Udává zpra
vidla procentech. 3,18
( honst
1
~ T
(3,68)
znamená poměr změny mřížkového napětí takové změně napětí anodového, která
na anodový proud týž účinek jako změna napětí mřížkového.
U triody hodnoty zesilo
vacího činitele pohybují
asi 50.4. Průnik elektronky vyjádřený vztahem
Obr.anodí 250 stoupne anodový proud 4,6 (bod B)• Atqr při anodovém
napětí 250 protékal uvažovanou triodou anodový proud jako původně (1,25 «A),
mušíma směnit hodnotu mříž
kového napétí (bod C). 3.
Převrácená hodnota
zesilovacího činitele se
označuje jako průnik. tedy
změna mřížkového napětí o
1,5 stejný účinek jako
změna anodového napětí o
150 Poměr změny anodového
napětí změně na
pětí mřížkového při
konstantní hodnotě anodového
proudu nazývá zesilovací
činitel platí pro něj
í «</, konst
(3,67)
Zesilovacího činitele se
používá při hodnocení
elektronky pracující jako
zesilovač (viz čl
