Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Vybíjíme-li akumulátor, klesne napětí podle vybí
jecí křivky (obr. Jeho vnitřní odpor velmi malý
a činí řádově 10-3 íí-. Před ukončením nabíjení vystoupí napétí asi 2,6,
popřípadě 2,7 Při dosažení tohoto napětí začne elektrodách bouřlivě
vyvíjet vodík kyslík (akumulátor "vře"), což známkou ukončení chemic
kých reakcí při nabíjení. Hydroxydové povlaky elektrodách vznikají
reakcemi
Ni2+ 2(OH)- Ni(0H)2
To2* 2(QH)” Fe(0H)2 . 3,4
vybíjení přerušit akumulátor znovu nabít. Klesne-li hodnotu 1,85 třeba
Obr. Teprve konci vybíjení začne napětí
akumulátoru znovu prudce klesat.
191
. 3,4) zprvu rychle 2,6 nebo 2,7 hodnotu asi 2,1 V
a tuto hodnotu velmi dlouho udržuje.. Vybíjením pod tuto hodnotu pře
chází síran olovnatý modifikace, která nabíjením nesnadno rozkládá,
a akumulátor ničí.
Při nabíjení olověného akumulátoru rychle stoupne hodnota elektromoto
rického napétí podle nabíjecí křivky obr.vybíjení akumulátoru vzniká voda kyseliny ubývá; znamená, elektrolyt
snižuje svou koncentraci. Elektrody jsou ponořeny elektrolytu,
jímž vodní roztok louhu draselného KOH němž niklová elektroda
(anoda) pokrývá vrstvou hydroxydu nikelnatéha elektroda železná (katoda)
vrstvou hydroxydu železnatého. 3,4 asi 2,1 dlouho
pak setrvává.
Olověný akumulátor jmenovité elektromotorické napětí 2,1 které
dlouhou dobu zůstává prakticky konstantní. Právě tak odběr příliš velkých proudů akumulátoru
škodí.
Edison (1901) zkonstruoval alkalický akumulátor, který podle použitých
elektrod znám pod názvem "nife"
