Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Jsou-li elektrody zpolariaovány, nebo jinak řečeno, je-li akumulátor
nabit, můžeme něho odebírat proud. SO^- PbSO. Pb02 2H* «2S04 PbS04 2H20
na katodě .. dokonalá vratnost všech dějů, umožňuje
nabíjecí vybíjecí proces mnohokrát opakovat. Kdyby nebyla splněna
první podmínka, akumulátor vybíjel tehdy, kdybychom něho neodebíra
li proud. PbS04+ 2H+ H2S04
Po nabití akumulátoru nejsou již elektrody rovnocenné.
Nejbéžnějším akumulátorem akumulátor olověný. skončení nabíjení vystoupí napětí elektrodách na
2,7 akumulátor připraven dodávat proud, tj.Splnění druhé podmínky, tj. Ponořením elektrod do
elektrolytu nastane chemická reakce olova kyselinou roztoku probíhající
podle vzorce
Pb H2S04 PbSO+ H2
Výsledkem této reakce je, elektrody pokryjí vrstvou síranu olovnatého
PbSO^. dvě olověné elek
trody jako elektrolyt zředěnou kyselinu sírovou... Při
190
.. PbS04+ SC>4_ 2H20 Pb02 2H2SG4
na katodě . Při nabíjení ubývá vody
z roztoku přibývá kyseliny sírové, což značí, elektrolyt stává kon
centrovanějším... Anoda tvořena
kysličníkem olovičitým Pb02 katoda olověná. může vybíjet. Tento děj označujeme jako nabíjení akumuláto- ,
ru. spojíme-li elektrody
přes vnější spotřebič, protéká proud elektrolytem opačným směrem než při
+ 2*"
nabíjení. Přítomnost nevratných změn by
brzy způsobila další nepoužitelnost akumulátoru.. .napětí, čími zpolarisujeme.
Má-li akumulátor správně plnit svou funkci, musí být polariaace jeho
elektrod stálá veškeré děje něm probíhající vratné.
4 4
Po vybití jsou obě elektrody pokryty vrstvou síranu olovnatého, jsou tedy
opět rovnocenné, elektromotorické napětí akumulátoru klesá nule.
a) Nabíjení. toho důvodu putují kationty anodě anionty S04 katodě.
b) Vybí.jení. Začneme-li akumulátor vybíjet, tj.. elektrodách,
které polarisují, nastávají tyto chemické reakce:
na anodě .
Na elektrodách probíhají přitom tyto reakce:
na anodě . Děj spojený odběram proudu nazýváme
vybíjení akumulátoru. Přivedem-li elektrody FbSO^ napětí vnějšího zdroje,
nastane pohyb iontů vzniklých disociací molekul kyseliny sírové: vodíkové
+ 2—
kationty putují katodě síranové anionty SO^ anodě. Při nabíjení akumulátoru rycházíme tedy elektrod síranových (PbSO^),
nikoli olověných
