Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Anoda tvořena
kysličníkem olovičitým Pb02 katoda olověná.. Kdyby nebyla splněna
první podmínka, akumulátor vybíjel tehdy, kdybychom něho neodebíra
li proud. SO^- PbSO.
Má-li akumulátor správně plnit svou funkci, musí být polariaace jeho
elektrod stálá veškeré děje něm probíhající vratné.
Na elektrodách probíhají přitom tyto reakce:
na anodě .
b) Vybí.
4 4
Po vybití jsou obě elektrody pokryty vrstvou síranu olovnatého, jsou tedy
opět rovnocenné, elektromotorické napětí akumulátoru klesá nule.jení. Přítomnost nevratných změn by
brzy způsobila další nepoužitelnost akumulátoru. . PbS04+ 2H+ H2S04
Po nabití akumulátoru nejsou již elektrody rovnocenné... Začneme-li akumulátor vybíjet, tj. Při
190
. dvě olověné elek
trody jako elektrolyt zředěnou kyselinu sírovou. Ponořením elektrod do
elektrolytu nastane chemická reakce olova kyselinou roztoku probíhající
podle vzorce
Pb H2S04 PbSO+ H2
Výsledkem této reakce je, elektrody pokryjí vrstvou síranu olovnatého
PbSO^.napětí, čími zpolarisujeme.. Jsou-li elektrody zpolariaovány, nebo jinak řečeno, je-li akumulátor
nabit, můžeme něho odebírat proud. Děj spojený odběram proudu nazýváme
vybíjení akumulátoru. může vybíjet. Při nabíjení ubývá vody
z roztoku přibývá kyseliny sírové, což značí, elektrolyt stává kon
centrovanějším... spojíme-li elektrody
přes vnější spotřebič, protéká proud elektrolytem opačným směrem než při
+ 2*"
nabíjení..
a) Nabíjení. skončení nabíjení vystoupí napětí elektrodách na
2,7 akumulátor připraven dodávat proud, tj. elektrodách,
které polarisují, nastávají tyto chemické reakce:
na anodě . PbS04+ SC>4_ 2H20 Pb02 2H2SG4
na katodě . toho důvodu putují kationty anodě anionty S04 katodě.. Pb02 2H* «2S04 PbS04 2H20
na katodě .Splnění druhé podmínky, tj. Přivedem-li elektrody FbSO^ napětí vnějšího zdroje,
nastane pohyb iontů vzniklých disociací molekul kyseliny sírové: vodíkové
+ 2—
kationty putují katodě síranové anionty SO^ anodě. Při nabíjení akumulátoru rycházíme tedy elektrod síranových (PbSO^),
nikoli olověných. dokonalá vratnost všech dějů, umožňuje
nabíjecí vybíjecí proces mnohokrát opakovat.
Nejbéžnějším akumulátorem akumulátor olověný. Tento děj označujeme jako nabíjení akumuláto- ,
ru
