Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Zapojení, při němž užívá jediného
měřicího přístroje, ampérmetru patrné obr.
podle obrázku platí vztah (viz např. Sejme tomu, při odporu dekády výchylka smpérmetru
> Nejblíže vySSÍ odpor vyvolá výchylku <x-z et.8. Při substituční natod6 odpor,
jehož hodnotu určujeme, nahrazujeme (substituujeme) odporem známé hodnoty.
R*-R< "
i
147
. (2,42))
£» *
= (2,ioo)
Obr., při němž
protéká ampérmetrem týž proud, jako když hyl obvodu zařazen místo dekády
neznámý odpor.
rov.6.
Protože odpor uvažované dekády lze měnit obvykle desetinách ohmu
(nikoli jemněji), nedaří zpravidla nastavit její odpor tak, aby ampér
metr ukazoval přesně tutéž výchylku kterou měl, když byl obvodu
zapojen neznámý odpar tomto případě třaba měřené hodnoty inter-
polavat. (2,100) (2,101) plyne
/? /?, (2,102)
čili hledaný odpor roven odporu nastavenému odporové dekádě. 2,27. 4. Odpor
R jehož hodnota leží intervalu kterému přísluáí
výchylka <*- intervalu oc^ určí lineární interpolací
z rovnosti poměrů
R oty ot. Brož kol.t Základy fýsikálních měření SPH 1967, čl. 2,27
v němž elektromotorické
napětí zdroje zařazeného obvodu, jeho vnitřní odpor odpor
ampérmetru.2.1. Deká
dou můžeme realisovat libovolný odpor ležící nejčaatěji rozmezí 0,1 až
111 111,Q jednu desetinu ohmu. rov. Jestliže přepnutím přepínače nahradíme neznámý odpor odporo
vou dekádou měníme její odpor tak dlouho, ampérmetrom buda protékat týž
proud jaka přod tím,'bude platit
£ (R0+ (2,ioi)
kde značí nastavený odpor dekády.2). Měření odporu metodou aubatituční. obvodu . Při měření zapojíme
pomftcí přepínač» obvodu nejprve-
neznámý odpor stanovíme proud ,
který ukazuje ampérmetr.1.
Jako známý odpor slouží dekádový odpor, zvaný obvykle odporová dekáda (viz
J
