Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Hlavní rozdíl mezi oběma těmito zákoity tom, zatímco gravitační síly
jsou pouze přitažlivé, sily působící mezi zelektrovaQými tělesy mohou být
jak přitažlivé, tak odpudivé.
Důležitým závěrem, němž nakonec zmíníme, ad1tivnost silových
účinků mezi náboji. 1.3. 3). f£" náboj bude půeobit
úhrnná síla kterou můžeme podle analogie skládáním sil mechanice
vyjádřit vektorovým součtem dílčích sil .
16
. náboj však bude tomto případě působit
síla všech nábojů, jež jsou jeho okolí.4..
• případě, náboje nelzepovažovat bodové, nedává obecné Coulombův
zákon správný výsledek Výjimku činí náboje rovnoměrně rozložené objemu
nebo povrchu těles kulového tvaru.3., pocházejících
od jednotlivých nábojů souladu obr. 61.4. Jestliže pak podle Coulombova zákona určíme vzájem
né silové účinky mezi náboji každé dvojice těchto elementů vektorově je
sečteme přes objem (resp. (1,3) znaménko; současně však obrátí amár síly, která v
tomto případě přitažlivá, platí pro ni
— —
f r«
Protože však podle třetího Newtonova zákona F12 vztah (1,4)
totožný vztahem (1,3), který platí zcela obecně tudíž stejný tvar,
al jsou oba náboje stejnojmenné neatejnojmenné. Uvažujme, okolí náboje ,
jehož poloha určena vektorem celkem nábojů ,
jimž přísluší^jjolohové vektory . Poněvadž elementy náboje musí být nekonečně malé, je
třeba sčítání provádět jako integraci. tomto případě lze použít vzorce
(1,2), když vzdálenost kterou rozumí vzdálenost středů obou koulí,
je srovnatelná poloměry koulí (srovn. Pojem aditivnosti působení elektrických nábojů vy
světlíme touto úvahou. objemových povrchových elementech
náboje viz čl.atranô rov..
Coulombův zákon vyjadřující silu, jež projevuje mezi zelektrovánými
tělesy, svým tvarem silné připomíná Newtonův zákon všeobecné gravitace. 1,3 platí pro -tou
sílu
+'> Jsou-li náboje vázány tělesa, jejichž rozměry nejsou zanedbatelně malé
proti jejich vzájemná vzdálenosti, třeba náboje obou těles rozdělit na
objemové elementy (popřípadě elementy povrchu, jsou-li náboje rozložený
pouze povrchu těles). povrch) obou těles, dostaneme výslednou sílu mezi
uvažovanými náboji.. 1...5, odst.4 1.
Coulombův zákon neplatí jen mezi makroskopickými útvary, ale lze jej
použít mikrofysikálních podmínkách, pokud vzdálenost nabitých 6ástic
neklesne pod hodnotu asi ÍO-1* představující horní hranici poloměru atomo
vých jader. Představme ai, blízkém okolí bodových nábojů
Q1 umístíme daléí náboj Experimentálně lze prokázat, silové
účinky mezi dvojicí nábojů nenaruéí přítomností tohoto třetího
náboje ani nábojů dalších
