Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 14 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
, pocházejících od jednotlivých nábojů souladu obr. Důležitým závěrem, němž nakonec zmíníme, ad1tivnost silových účinků mezi náboji. 61. (1,3) znaménko; současně však obrátí amár síly, která v tomto případě přitažlivá, platí pro ni — — f r« Protože však podle třetího Newtonova zákona F12 vztah (1,4) totožný vztahem (1,3), který platí zcela obecně tudíž stejný tvar, al jsou oba náboje stejnojmenné neatejnojmenné. 16 . náboj však bude tomto případě působit síla všech nábojů, jež jsou jeho okolí. 1. Uvažujme, okolí náboje , jehož poloha určena vektorem celkem nábojů , jimž přísluší^jjolohové vektory . 1.3. f£" náboj bude půeobit úhrnná síla kterou můžeme podle analogie skládáním sil mechanice vyjádřit vektorovým součtem dílčích sil .. Poněvadž elementy náboje musí být nekonečně malé, je třeba sčítání provádět jako integraci. Pojem aditivnosti působení elektrických nábojů vy­ světlíme touto úvahou.. povrch) obou těles, dostaneme výslednou sílu mezi uvažovanými náboji.4.4..5, odst. • případě, náboje nelzepovažovat bodové, nedává obecné Coulombův zákon správný výsledek Výjimku činí náboje rovnoměrně rozložené objemu nebo povrchu těles kulového tvaru. Coulombův zákon vyjadřující silu, jež projevuje mezi zelektrovánými tělesy, svým tvarem silné připomíná Newtonův zákon všeobecné gravitace.. Hlavní rozdíl mezi oběma těmito zákoity tom, zatímco gravitační síly jsou pouze přitažlivé, sily působící mezi zelektrovaQými tělesy mohou být jak přitažlivé, tak odpudivé.3..4 1. Jestliže pak podle Coulombova zákona určíme vzájem­ né silové účinky mezi náboji každé dvojice těchto elementů vektorově je sečteme přes objem (resp. Představme ai, blízkém okolí bodových nábojů Q1 umístíme daléí náboj Experimentálně lze prokázat, silové účinky mezi dvojicí nábojů nenaruéí přítomností tohoto třetího náboje ani nábojů dalších. 1,3 platí pro -tou sílu +'> Jsou-li náboje vázány tělesa, jejichž rozměry nejsou zanedbatelně malé proti jejich vzájemná vzdálenosti, třeba náboje obou těles rozdělit na objemové elementy (popřípadě elementy povrchu, jsou-li náboje rozložený pouze povrchu těles). objemových povrchových elementech náboje viz čl.atranô rov. Coulombův zákon neplatí jen mezi makroskopickými útvary, ale lze jej použít mikrofysikálních podmínkách, pokud vzdálenost nabitých 6ástic neklesne pod hodnotu asi ÍO-1* představující horní hranici poloměru atomo­ vých jader. tomto případě lze použít vzorce (1,2), když vzdálenost kterou rozumí vzdálenost středů obou koulí, je srovnatelná poloměry koulí (srovn. 3)