Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
4 1.
16
. Pojem aditivnosti působení elektrických nábojů vy
světlíme touto úvahou. (1,3) znaménko; současně však obrátí amár síly, která v
tomto případě přitažlivá, platí pro ni
— —
f r«
Protože však podle třetího Newtonova zákona F12 vztah (1,4)
totožný vztahem (1,3), který platí zcela obecně tudíž stejný tvar,
al jsou oba náboje stejnojmenné neatejnojmenné. 1.4..
Důležitým závěrem, němž nakonec zmíníme, ad1tivnost silových
účinků mezi náboji.
Hlavní rozdíl mezi oběma těmito zákoity tom, zatímco gravitační síly
jsou pouze přitažlivé, sily působící mezi zelektrovaQými tělesy mohou být
jak přitažlivé, tak odpudivé... Uvažujme, okolí náboje ,
jehož poloha určena vektorem celkem nábojů ,
jimž přísluší^jjolohové vektory .. náboj však bude tomto případě působit
síla všech nábojů, jež jsou jeho okolí. 3)., pocházejících
od jednotlivých nábojů souladu obr. Představme ai, blízkém okolí bodových nábojů
Q1 umístíme daléí náboj Experimentálně lze prokázat, silové
účinky mezi dvojicí nábojů nenaruéí přítomností tohoto třetího
náboje ani nábojů dalších.3..atranô rov. 61.4.3. f£" náboj bude půeobit
úhrnná síla kterou můžeme podle analogie skládáním sil mechanice
vyjádřit vektorovým součtem dílčích sil .
• případě, náboje nelzepovažovat bodové, nedává obecné Coulombův
zákon správný výsledek Výjimku činí náboje rovnoměrně rozložené objemu
nebo povrchu těles kulového tvaru. 1,3 platí pro -tou
sílu
+'> Jsou-li náboje vázány tělesa, jejichž rozměry nejsou zanedbatelně malé
proti jejich vzájemná vzdálenosti, třeba náboje obou těles rozdělit na
objemové elementy (popřípadě elementy povrchu, jsou-li náboje rozložený
pouze povrchu těles).
Coulombův zákon vyjadřující silu, jež projevuje mezi zelektrovánými
tělesy, svým tvarem silné připomíná Newtonův zákon všeobecné gravitace. objemových povrchových elementech
náboje viz čl. Jestliže pak podle Coulombova zákona určíme vzájem
né silové účinky mezi náboji každé dvojice těchto elementů vektorově je
sečteme přes objem (resp.
Coulombův zákon neplatí jen mezi makroskopickými útvary, ale lze jej
použít mikrofysikálních podmínkách, pokud vzdálenost nabitých 6ástic
neklesne pod hodnotu asi ÍO-1* představující horní hranici poloměru atomo
vých jader. Poněvadž elementy náboje musí být nekonečně malé, je
třeba sčítání provádět jako integraci.5, odst. tomto případě lze použít vzorce
(1,2), když vzdálenost kterou rozumí vzdálenost středů obou koulí,
je srovnatelná poloměry koulí (srovn. 1. povrch) obou těles, dostaneme výslednou sílu mezi
uvažovanými náboji
