Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Toto napětí se
tím více lišilo napětí elektromotorického, čím menší odpor voltmetr
měl. Má-li přitom odebírat něho proud, výhodné, ahy proud
protékajíce poTtenciometrem byl značně větší než proud něho odebíraný, tj.2. Kdybychom chtě
li měřit elektromotorické napětí voltmetrem připojeným svorkám zdroje,
naměřili bychom napětí menší, tj.3.3). Hžřan£ elektromotorického napětí zdro.2.2,86).3. neprocházl-li jím proud (viz 81.
t Potencioaetr připojený tomuto zdroji tíhrnný odpor při
průchodu proudu něm vytváří napětí napětí vznikajícímu
mezi jeho jedním koncem, např.
aby zatěžovací odpor byl podstatně větěí než odpor potenciometru (R>> ). 3. bodem jezdcem připojíme přes galva-
nometr pomocí přepínače jednou zdroj elektromotorickým napětím ,
podruhé normální článek elektromotorickým napětím Přitom musíme
(2,87)
141
. (.2).němž odpor paralelního spojení odporů rovnající se
R Dosadíme-li tuto hodnota předchozího Tztahu,
dostaneme dpravě
*«
R fix
R
(2,86)
Tztah (2,86) ukazuje, poměr napití U*/ zatíženého potenciometru je
větší než tentýž ponôr potenciometru nezatíženého.ie. Musíme proto měření elektromotorického napětí zdroje použít volt
metru velmi velkým odporem, aby proud jím zdrojem tekoucí byl zanedba
telně malý, nebo ještě lépe, volit takovou metodu, při níž zdrojem prouid "
vůb«c neprotéká. 2. Metoda, která tuto podmínku splňuje, metoda kompensačrií. Toto napětí při teplotě přibližně rovno 1,0186 V.
o klesající hodnotou zatěžovacího odporu podle rov. Podle definice je
elektromotorické napětí zdroje rovné jeho svorkovému napětí jen tehdy, je-li
zdroj nezatížen, tj.
2,23 hodnaty nuly Geplyne-li kontakt jezdce koncem po
tenciometru). (2,85),
kdy odebírané napětí lze vyjadřovat vztahem
2. 2,24.
kterou srovnává neznámé elektromotorické napětí zdroje elektromotoric
kým napětím jiného zdroje, jehož hodnaita přesně známa. Při této metodfe srovnáváme
elektromotorické napětí JSX zdroje, které máme určit, známým elektromoto
rickým napětím ITj,~7“žpravidla elektromotorickým napětím normálního
člárúcuTŕé'ítónova.
Schéma kompensační metody obr.
Jako kompensační napětí použijeme napětí potenciometru napájeného pomocným
zdrojem, jehož elektromotorické napětí volíme větší než resp. Odebírá-li potencio
metru proud, roste hodnota tohoto poměru rostoucím proudem tj.
Potenciometrom lze regulovat napětí jeho plné hodnoty (podle obr.
Weatonův normální článek volíme proto, poněvadž jeho elektromotorické napětí
je časem stálé málo závisí teplatě (podrobněji něm viz čl. svorkové napětí zdroje.
Při splnění této podmínky platí také postačující přesností rov
