Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 139 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
o klesající hodnotou zatěžovacího odporu podle rov.3. Má-li přitom odebírat něho proud, výhodné, ahy proud protékajíce poTtenciometrem byl značně větší než proud něho odebíraný, tj. Jako kompensační napětí použijeme napětí potenciometru napájeného pomocným zdrojem, jehož elektromotorické napětí volíme větší než resp. (.2). Podle definice je elektromotorické napětí zdroje rovné jeho svorkovému napětí jen tehdy, je-li zdroj nezatížen, tj. Metoda, která tuto podmínku splňuje, metoda kompensačrií. Při splnění této podmínky platí také postačující přesností rov. Kdybychom chtě­ li měřit elektromotorické napětí voltmetrem připojeným svorkám zdroje, naměřili bychom napětí menší, tj. Hžřan£ elektromotorického napětí zdro. bodem jezdcem připojíme přes galva- nometr pomocí přepínače jednou zdroj elektromotorickým napětím , podruhé normální článek elektromotorickým napětím Přitom musíme (2,87) 141 . Toto napětí se tím více lišilo napětí elektromotorického, čím menší odpor voltmetr měl. Schéma kompensační metody obr.3. neprocházl-li jím proud (viz 81. Weatonův normální článek volíme proto, poněvadž jeho elektromotorické napětí je časem stálé málo závisí teplatě (podrobněji něm viz čl. Potenciometrom lze regulovat napětí jeho plné hodnoty (podle obr. (2,85), kdy odebírané napětí lze vyjadřovat vztahem 2. Musíme proto měření elektromotorického napětí zdroje použít volt­ metru velmi velkým odporem, aby proud jím zdrojem tekoucí byl zanedba­ telně malý, nebo ještě lépe, volit takovou metodu, při níž zdrojem prouid " vůb«c neprotéká.ie. 2. 3. t Potencioaetr připojený tomuto zdroji tíhrnný odpor při průchodu proudu něm vytváří napětí napětí vznikajícímu mezi jeho jedním koncem, např. Toto napětí při teplotě přibližně rovno 1,0186 V.němž odpor paralelního spojení odporů rovnající se R Dosadíme-li tuto hodnota předchozího Tztahu, dostaneme dpravě *« R fix R (2,86) Tztah (2,86) ukazuje, poměr napití U*/ zatíženého potenciometru je větší než tentýž ponôr potenciometru nezatíženého. Při této metodfe srovnáváme elektromotorické napětí JSX zdroje, které máme určit, známým elektromoto­ rickým napětím ITj,~7“žpravidla elektromotorickým napětím normálního člárúcuTŕé'ítónova. 2,23 hodnaty nuly Geplyne-li kontakt jezdce koncem po­ tenciometru).2.2.2,86). svorkové napětí zdroje. Odebírá-li potencio­ metru proud, roste hodnota tohoto poměru rostoucím proudem tj. kterou srovnává neznámé elektromotorické napětí zdroje elektromotoric­ kým napětím jiného zdroje, jehož hodnaita přesně známa. aby zatěžovací odpor byl podstatně větěí než odpor potenciometru (R>> ). 2,24.3)