Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
o klesající hodnotou zatěžovacího odporu podle rov. Musíme proto měření elektromotorického napětí zdroje použít volt
metru velmi velkým odporem, aby proud jím zdrojem tekoucí byl zanedba
telně malý, nebo ještě lépe, volit takovou metodu, při níž zdrojem prouid "
vůb«c neprotéká.
2,23 hodnaty nuly Geplyne-li kontakt jezdce koncem po
tenciometru). neprocházl-li jím proud (viz 81. Má-li přitom odebírat něho proud, výhodné, ahy proud
protékajíce poTtenciometrem byl značně větší než proud něho odebíraný, tj.3. 3. (. Při této metodfe srovnáváme
elektromotorické napětí JSX zdroje, které máme určit, známým elektromoto
rickým napětím ITj,~7“žpravidla elektromotorickým napětím normálního
člárúcuTŕé'ítónova.
Jako kompensační napětí použijeme napětí potenciometru napájeného pomocným
zdrojem, jehož elektromotorické napětí volíme větší než resp.němž odpor paralelního spojení odporů rovnající se
R Dosadíme-li tuto hodnota předchozího Tztahu,
dostaneme dpravě
*«
R fix
R
(2,86)
Tztah (2,86) ukazuje, poměr napití U*/ zatíženého potenciometru je
větší než tentýž ponôr potenciometru nezatíženého. Hžřan£ elektromotorického napětí zdro.
Při splnění této podmínky platí také postačující přesností rov.
Weatonův normální článek volíme proto, poněvadž jeho elektromotorické napětí
je časem stálé málo závisí teplatě (podrobněji něm viz čl.
Schéma kompensační metody obr.3.2).2.
Potenciometrom lze regulovat napětí jeho plné hodnoty (podle obr.
t Potencioaetr připojený tomuto zdroji tíhrnný odpor při
průchodu proudu něm vytváří napětí napětí vznikajícímu
mezi jeho jedním koncem, např. (2,85),
kdy odebírané napětí lze vyjadřovat vztahem
2.2,86).
aby zatěžovací odpor byl podstatně větěí než odpor potenciometru (R>> ).2. Kdybychom chtě
li měřit elektromotorické napětí voltmetrem připojeným svorkám zdroje,
naměřili bychom napětí menší, tj. 2.3). svorkové napětí zdroje. bodem jezdcem připojíme přes galva-
nometr pomocí přepínače jednou zdroj elektromotorickým napětím ,
podruhé normální článek elektromotorickým napětím Přitom musíme
(2,87)
141
. 2,24. Odebírá-li potencio
metru proud, roste hodnota tohoto poměru rostoucím proudem tj. Toto napětí se
tím více lišilo napětí elektromotorického, čím menší odpor voltmetr
měl. Metoda, která tuto podmínku splňuje, metoda kompensačrií.ie.
kterou srovnává neznámé elektromotorické napětí zdroje elektromotoric
kým napětím jiného zdroje, jehož hodnaita přesně známa. Toto napětí při teplotě přibližně rovno 1,0186 V. Podle definice je
elektromotorické napětí zdroje rovné jeho svorkovému napětí jen tehdy, je-li
zdroj nezatížen, tj
