Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Při konečné hodnotě odporu
R protéká část proudu tímto odporem proud potenciometru mezi
svorkami menší než proud jeho zbývající části (mezi svorkami C
a B). Napětí potenciometru tedy rozdělují po
měru příslušných odporů. odpor celého potenciometru, označíme odpor mezi
Obr. jezdce« (svorkou odebírat napětí ,
které vždy menší nebo nejvýše rovno napití (obr. 2,23
svorkami označíme Pro napětí platí vztahy
U ,-RtI ,
v nichž proud tekoucí potenciometrem. Odpor mezi
svorkami tj.koncové svorky reostatu podle obr. toho důvodu potenciometru často říká dělič
napětí. Proto také napětí mezi svorkami menší, než odpovídá
vztahu (2,85) toho důvodu poměr obou napětí R^/Rj.
Vztah (2,85) platí ovšem přesně jen tehdy, je-li odpor zapojený
ke svorkám potenciometra (viz obr. Uá-li
tedy odpor konečnou hodnotu, lze poměr napětí L/* vyjádřit
vztahem
Ui R'+ a
R'
140
. 2,22 napětí můžeme mezi jed
nou koncovou svorkou (např. 2,23). Vyloučíme-li těchto rovnic
proud máme
Napětí celého potenciometru napětí jež můžeme odebírat ze
svorek stejném poměru, jakém jsou odpory potenciometru, na
nichž tato napětí vznikají. 2r23) nekonečně velký, nebo jinak
řečeno, neodebírá-li potenciometru proud
