Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Při konečné hodnotě odporu
R protéká část proudu tímto odporem proud potenciometru mezi
svorkami menší než proud jeho zbývající části (mezi svorkami C
a B). jezdce« (svorkou odebírat napětí ,
které vždy menší nebo nejvýše rovno napití (obr.koncové svorky reostatu podle obr. 2,23
svorkami označíme Pro napětí platí vztahy
U ,-RtI ,
v nichž proud tekoucí potenciometrem. Uá-li
tedy odpor konečnou hodnotu, lze poměr napětí L/* vyjádřit
vztahem
Ui R'+ a
R'
140
. Odpor mezi
svorkami tj. toho důvodu potenciometru často říká dělič
napětí. 2,23). odpor celého potenciometru, označíme odpor mezi
Obr. 2r23) nekonečně velký, nebo jinak
řečeno, neodebírá-li potenciometru proud.
Vztah (2,85) platí ovšem přesně jen tehdy, je-li odpor zapojený
ke svorkám potenciometra (viz obr. Vyloučíme-li těchto rovnic
proud máme
Napětí celého potenciometru napětí jež můžeme odebírat ze
svorek stejném poměru, jakém jsou odpory potenciometru, na
nichž tato napětí vznikají. Proto také napětí mezi svorkami menší, než odpovídá
vztahu (2,85) toho důvodu poměr obou napětí R^/Rj. 2,22 napětí můžeme mezi jed
nou koncovou svorkou (např. Napětí potenciometru tedy rozdělují po
měru příslušných odporů
