Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Při konečné hodnotě odporu
R protéká část proudu tímto odporem proud potenciometru mezi
svorkami menší než proud jeho zbývající části (mezi svorkami C
a B). Vyloučíme-li těchto rovnic
proud máme
Napětí celého potenciometru napětí jež můžeme odebírat ze
svorek stejném poměru, jakém jsou odpory potenciometru, na
nichž tato napětí vznikají. odpor celého potenciometru, označíme odpor mezi
Obr. toho důvodu potenciometru často říká dělič
napětí. 2,23).koncové svorky reostatu podle obr. 2,23
svorkami označíme Pro napětí platí vztahy
U ,-RtI ,
v nichž proud tekoucí potenciometrem. Napětí potenciometru tedy rozdělují po
měru příslušných odporů. Proto také napětí mezi svorkami menší, než odpovídá
vztahu (2,85) toho důvodu poměr obou napětí R^/Rj. jezdce« (svorkou odebírat napětí ,
které vždy menší nebo nejvýše rovno napití (obr. Uá-li
tedy odpor konečnou hodnotu, lze poměr napětí L/* vyjádřit
vztahem
Ui R'+ a
R'
140
. Odpor mezi
svorkami tj.
Vztah (2,85) platí ovšem přesně jen tehdy, je-li odpor zapojený
ke svorkám potenciometra (viz obr. 2,22 napětí můžeme mezi jed
nou koncovou svorkou (např. 2r23) nekonečně velký, nebo jinak
řečeno, neodebírá-li potenciometru proud