Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Vyloučíme-li těchto rovnic
proud máme
Napětí celého potenciometru napětí jež můžeme odebírat ze
svorek stejném poměru, jakém jsou odpory potenciometru, na
nichž tato napětí vznikají. 2,23
svorkami označíme Pro napětí platí vztahy
U ,-RtI ,
v nichž proud tekoucí potenciometrem. Při konečné hodnotě odporu
R protéká část proudu tímto odporem proud potenciometru mezi
svorkami menší než proud jeho zbývající části (mezi svorkami C
a B). 2,22 napětí můžeme mezi jed
nou koncovou svorkou (např.
Vztah (2,85) platí ovšem přesně jen tehdy, je-li odpor zapojený
ke svorkám potenciometra (viz obr. Proto také napětí mezi svorkami menší, než odpovídá
vztahu (2,85) toho důvodu poměr obou napětí R^/Rj. 2,23). jezdce« (svorkou odebírat napětí ,
které vždy menší nebo nejvýše rovno napití (obr. Odpor mezi
svorkami tj.koncové svorky reostatu podle obr. Uá-li
tedy odpor konečnou hodnotu, lze poměr napětí L/* vyjádřit
vztahem
Ui R'+ a
R'
140
. toho důvodu potenciometru často říká dělič
napětí. 2r23) nekonečně velký, nebo jinak
řečeno, neodebírá-li potenciometru proud. odpor celého potenciometru, označíme odpor mezi
Obr. Napětí potenciometru tedy rozdělují po
měru příslušných odporů
