Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Abychom ukázali míru platnosti Wiedemannova-Franzova zákona, uvedli
jsme tab. 293 6,53 10"6 V2K-1. tabulky zřejmé, poměr pro uvedené kovy
ä výjimkou vizmutu přibližně stálý. zlato zinek železo vizmut
A 423 377 293 113 7,9
•*
H
O
1
O
62,5 58,8 45,0 16,1 10,2 0,83
V«'*.
^ Například podle klasické elektronové teorie dospívá nesprávné hod-
otě pro molekulové teplo kovů cal mol“1!:“1).
Výraz (2,31) vyjadřující zákon Wiedemannův-Franzův vyplývá klasické
. Podle kvantové teorie, která dovedla odstře
lit některé potíže teorie klasické dochází prakticky témuž výsledku,
ýraz analogický rovnici (2,31) obsahuje věak pravé straně místo číselné-
io faktoru faktor 9C2/3. 106 6,77 6,41 6,51 6,77 6,57 9,52
riekou vodivost <4* jejich poměr hodnoty tepelné vodivosti
7 Jm-^s-1JC_^ hodnoty měrné elektrické vodivosti jsou udány
pro teplotu °C. 2,3 pro ěest různých kovů tepelnou vodivost měrnou elekt-
Tabulka 2,3
Kov stříbro měď. Jak jsme již
zmínili počátku tohoto článku, zákon Wiedemannův-Franzův přímým důs
ledkem toho, tepelná vodivost kovů právě tak jako jejich vodivost
elektrická uskutečňuje volnými elektrony. Podle tohoto zákona poměr tepelná vodivosti měrná vodivosti
elektrická pro víechny kovy přímo úměrný absolutní teplotě. kvantové teorie však
yplývá, volné elektrony kovech (elektronový plyn) prakticky nepřispí-
ají molekulovému teplu, takže toto teplo přibližně rovno cal mol'^X“1
souladu zákonem Dulongovým-Petitovým.(2,31)
v němž Boltzmannova konstanta (1,380 10“23 JK”1) elementární
náboj. (2,31), dostaneme Ji/®-* (1,38 10-23A,60 ÍO-1^.
. Vpočteme-li tento poměr pro teplotu
20 podle rov.)2 .orentzovy elektronové teorie.
112
