Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 109 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektrony kovech nepodmiňují tedy jen vedení elektrického proudu, ale zprostředkují vedení' tepla.Snižujeme-li teplotu z hodnot vyšších, než je kritická teplota příslušného kovu, měrný odpor zvolna . Při tepelném pohybu přenášejí elektrony kinetickou energii. existenci proudu prstenci bylo možné přesvěd­ čit magnetických účinků, jež svém okolí vzbuzoval. Jev supravodivosti nelze vysvětlit základě klasické teorie. Poznali jsme, že kovy vyznačují vysokou elektrickou vodivostí.1. Ueměrníme-li tento pohyb teplotním gradientem, dochází přenosu tepla, nebo jak říkáme, vedení tepia kovem. U četných kovů činí tato změna odporu několik řádů, změní-li teplota 10”3 Rapř.řečeno, velmi blízký nule). supravodivé elektromagnety, nimiž lze dosáhnout extrémně vysokých magnetických polí. Sni­ žujeme-li téplotu dále, odpor zůstává již trvale roven nule (přesněji.7. Výrábějí nich vodiče pro tzv. Uspoko­ jivý výklad tohoto jevu může být podán jen základě teorie kvantové. Nb^Sn (18 K), nalezly významné uplatnění praxi. 2. Supravodivé slitiny relativně vysokou kritickou teplotou, např. V současné době známe množství supravodivých kovů slitin. Souvislost elektrické tepelné vodivosti kovů.< klesá. teplot přibližně 10?2krát menší než pokojové^teploty. Vysoká elektrická vodivost je úzce spjata existencí volných elektronů, které jsou nositeli elektric­ kého náboje.-jjdpoor olova supravodivém stavu (tj. První pozoroval jev aupravodivosti Kammerling-Onnea (1911) rtuti, která stává supravodivou při teplotě 4,16 Rtuí upravil tvaru prs­ tence, němž vzbudil teploty nižší, než uvedená kritická teplota, indukovaný elektrický proud. Jakmile však dosáhne kritické teploty, odpor klesne prudce prakticky až nulovou hodnotu. Pokles odporu _těJ?né blízkosti kritické teploty značný. Proud prstenci supravodivého stavu jednou vzbuzený protékal mnoho hodin, aniž znatelně zeslábl, poněvadž nebránil prakticky žádný odpor. Tato skutečnost lépe vynikne, napíšeme-li vedle sebe Ohmův zákon (vztah pro hustotu proudu) a rovnici pro vedení tepla (vztah pro hustotu tepelného toku): J —tá*yrad Podobnost těchto vztahů odrazem vnitřní souvislosti obou jevů, kterou vyjadřuje zákon Wiedemannův-Eranzův (1853) 111