Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
supravodivé
elektromagnety, nimiž lze dosáhnout extrémně vysokých magnetických polí. Tato skutečnost
lépe vynikne, napíšeme-li vedle sebe Ohmův zákon (vztah pro hustotu proudu)
a rovnici pro vedení tepla (vztah pro hustotu tepelného toku):
J —tá*yrad
Podobnost těchto vztahů odrazem vnitřní souvislosti obou jevů, kterou
vyjadřuje zákon Wiedemannův-Eranzův (1853)
111
. Poznali jsme, že
kovy vyznačují vysokou elektrickou vodivostí. Jakmile však dosáhne
kritické teploty, odpor
klesne prudce prakticky
až nulovou hodnotu.řečeno,
velmi blízký nule).1. Výrábějí nich vodiče pro tzv. Supravodivé
slitiny relativně vysokou kritickou teplotou, např.
Ueměrníme-li tento pohyb teplotním gradientem, dochází přenosu tepla, nebo
jak říkáme, vedení tepia kovem.<
klesá. existenci proudu prstenci bylo možné přesvěd
čit magnetických účinků, jež svém okolí vzbuzoval. Vysoká elektrická vodivost
je úzce spjata existencí volných elektronů, které jsou nositeli elektric
kého náboje. Pokles
odporu _těJ?né blízkosti
kritické teploty značný.
V současné době známe množství supravodivých kovů slitin. Elektrony kovech nepodmiňují tedy jen
vedení elektrického proudu, ale zprostředkují vedení' tepla. Uspoko
jivý výklad tohoto jevu může být podán jen základě teorie kvantové. Sni
žujeme-li téplotu dále,
odpor zůstává již trvale
roven nule (přesněji.-jjdpoor olova supravodivém stavu
(tj. Nb^Sn (18 K), nalezly
významné uplatnění praxi. Souvislost elektrické tepelné vodivosti kovů.Snižujeme-li teplotu
z hodnot vyšších, než je
kritická teplota příslušného
kovu, měrný odpor zvolna .7. Při tepelném pohybu přenášejí elektrony kinetickou energii.
Jev supravodivosti nelze vysvětlit základě klasické teorie. Proud prstenci supravodivého stavu jednou
vzbuzený protékal mnoho hodin, aniž znatelně zeslábl, poněvadž nebránil
prakticky žádný odpor.
U četných kovů činí tato
změna odporu několik řádů,
změní-li teplota 10”3 Rapř. teplot přibližně 10?2krát menší než pokojové^teploty.
První pozoroval jev aupravodivosti Kammerling-Onnea (1911) rtuti,
která stává supravodivou při teplotě 4,16 Rtuí upravil tvaru prs
tence, němž vzbudil teploty nižší, než uvedená kritická teplota,
indukovaný elektrický proud.
2
