Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Jev supravodivosti nelze vysvětlit základě klasické teorie.<
klesá. supravodivé
elektromagnety, nimiž lze dosáhnout extrémně vysokých magnetických polí. Při tepelném pohybu přenášejí elektrony kinetickou energii. Nb^Sn (18 K), nalezly
významné uplatnění praxi. Jakmile však dosáhne
kritické teploty, odpor
klesne prudce prakticky
až nulovou hodnotu. Uspoko
jivý výklad tohoto jevu může být podán jen základě teorie kvantové.
První pozoroval jev aupravodivosti Kammerling-Onnea (1911) rtuti,
která stává supravodivou při teplotě 4,16 Rtuí upravil tvaru prs
tence, němž vzbudil teploty nižší, než uvedená kritická teplota,
indukovaný elektrický proud. Elektrony kovech nepodmiňují tedy jen
vedení elektrického proudu, ale zprostředkují vedení' tepla. existenci proudu prstenci bylo možné přesvěd
čit magnetických účinků, jež svém okolí vzbuzoval. Vysoká elektrická vodivost
je úzce spjata existencí volných elektronů, které jsou nositeli elektric
kého náboje. Pokles
odporu _těJ?né blízkosti
kritické teploty značný.7. teplot přibližně 10?2krát menší než pokojové^teploty.Snižujeme-li teplotu
z hodnot vyšších, než je
kritická teplota příslušného
kovu, měrný odpor zvolna .1. Výrábějí nich vodiče pro tzv.
V současné době známe množství supravodivých kovů slitin.
2.-jjdpoor olova supravodivém stavu
(tj.
Ueměrníme-li tento pohyb teplotním gradientem, dochází přenosu tepla, nebo
jak říkáme, vedení tepia kovem. Proud prstenci supravodivého stavu jednou
vzbuzený protékal mnoho hodin, aniž znatelně zeslábl, poněvadž nebránil
prakticky žádný odpor. Poznali jsme, že
kovy vyznačují vysokou elektrickou vodivostí.řečeno,
velmi blízký nule). Tato skutečnost
lépe vynikne, napíšeme-li vedle sebe Ohmův zákon (vztah pro hustotu proudu)
a rovnici pro vedení tepla (vztah pro hustotu tepelného toku):
J —tá*yrad
Podobnost těchto vztahů odrazem vnitřní souvislosti obou jevů, kterou
vyjadřuje zákon Wiedemannův-Eranzův (1853)
111
.
U četných kovů činí tato
změna odporu několik řádů,
změní-li teplota 10”3 Rapř. Sni
žujeme-li téplotu dále,
odpor zůstává již trvale
roven nule (přesněji. Supravodivé
slitiny relativně vysokou kritickou teplotou, např. Souvislost elektrické tepelné vodivosti kovů
