Tato práce snaží propojit přístup historické metodologie s
technickými fakty tak, aby analyzovala charakterizovala proces elektrifikace na
československém území komparaci stejným procesem Evropě mezi dvěma
světovými válkami.
Vývoj elektrifikace Československa není zcela typickou historickou studií.
. Přílohy vedle map elektrifikace představují výsledky
terénního výzkumu trafostanic středních Čechách. Litomyšli). Třetí část
práce dokumentuje vývojově průběh elektrizace jednotlivých zemích krajích
Československa doplněna historickou charakteristikou sítí jejich umístěním
v československé krajině.3 Prameny literatura
Většina získaného uplatněného pramenného materiálu uložena Národním
archivu Praze, Archivu Českého vysokého učení technického Praze, Archivu
Vysokého učení technického Brně, Archivu Národního technického muzea Praze,
Archivu hlavního města Prahy, Archivu Technického muzea Brně, Státních
oblastních archivech (materiály místní elektrizaci) fondech historických
publikací časopisů Národní knihovny Praze Klementinu, Národní technické
knihovny Praze Knihovny Národního technického muzea Praze. Výběr odborné literatury přikládám závěru tezí. první části práce věnuji historické analýze
elektrifikace jako nejvýznamnějšímu technicko-ekonomickému společenskému
fenoménu světě Československu. Slovensku, kde většina zařízení roce 1918 stavěla
na „zelené louce“, bylo obcí obyvatel, Podkarpatská Rus ve
statistikách vztahu Slovensku. roku 1919 soustavné elektrizaci
za nebývale úspěšnou.
1. středních
Čechách aj.
2 Obsah práce
Disertace vedle klasického úvodu závěru členěna základních tří kapitol
doplněných obrazovou dokumentací, soupisu pramenů literatury, soupisu zkratek a
příloh většinou mapové podoby. Druhá kapitola analyzuje elektrifikaci jako
strategické rozhodnutí nové Československé republiky charakterizuje vznik a
politicko-ekonomické, technické společenské podmínky její realizace. Disertační práci doplňují resumé
v angličtině francouzštině. základě uvedených čísel třeba
považovat realizaci zákona číslo 438 Sb.4
V českých zemích mělo roce 1938 elektřinu dispozici obcí, nichž žilo asi
90 všeho obyvatelstva. Artefakty původní elektrizace období mezi dvěma
světovými válkami jsou běžně viditelné české současné krajině (trafostanice,
rozvodnice staré sítě starých domech, vedení vysokého napětí např. Celkový počet zaměstnanců, podílejících na
elektrizaci, byl roce 1938 okolo 000 osob. Některé
pramenné, případně trojrozměrné, materiály jsou uloženy Muzeu PRE Praze-
Holešovicích, Národním technickém muzeu Praha některých regionálních
muzeích (např. Svým
tématem značně zasahuje různých technických oborů, které zabývají
elektrotechnikou informatikou, energetikou, vodohospodářstvím, architekturou,
strojírenstvím, atd.)
