A nic tak nesbližuje a neusnadňuje pochopení a proniknutí k myšlence přístroje, k práci, kterou obstarává, jako když se pokusíme přístroj sami sestrojiti, neb alespoň spraviti. Když mrtvou hmotu oživíme, aby konala, oč usilujeme: když námi zrobený elektrický zvonek opravdu se ozve, když námi sestrojená elektrika poprvé zajiskří, když náš koherér zachytí první elektrickou vlnu, ozve se v duši vedle čisté radosti i posílené sebevědomí, že se nám práce zdařila, že něco dovedeme.
Elektromagnet pracuje jen tehdy, když proud cívce
běží kolem konců ramen (póhi) podkovy směrem opáč-
ným. Toto lze docíliti, když druhou cívku vineme smě
rem opačným, aniž bychom drát mezi oběma cívkami
přestřihli.
Má-li poslední poloha vinutí cívky dopadnouti úhledně,
ovineme předposlední polohu proužkem papíru, který
pak poslední polohu pečlivě ukládáme. Nejsme-li výsledkem bezpečni, navineme
každou cívku samostatně, ovšem stejném počtu poloh. Připojíme-
li druhému páru volných konců elektrickou baterii, tu
buď kovové jádro ihned zmagnetuje železné předmě
6
.první poloha hotova, navineme druhou, třetí, čtvrtou, až
pro obě cívky zpracujeme tak asi dvakrát drátu.
Ze zbylých čtyř konců drátu zkusme spojití
