A nic tak nesbližuje a neusnadňuje pochopení a proniknutí k myšlence přístroje, k práci, kterou obstarává, jako když se pokusíme přístroj sami sestrojiti, neb alespoň spraviti. Když mrtvou hmotu oživíme, aby konala, oč usilujeme: když námi zrobený elektrický zvonek opravdu se ozve, když námi sestrojená elektrika poprvé zajiskří, když náš koherér zachytí první elektrickou vlnu, ozve se v duši vedle čisté radosti i posílené sebevědomí, že se nám práce zdařila, že něco dovedeme.
tenkých destiček krabici doutníků. Spojení kotoučků cívky provedeme tak, že
tenkým, ale pevným papírem obě ramena podkovy me
zi kotoučky obalíme. Jeho první podstatnou částí elektromagnet (obr.Elektrický zvonek.
Čtyři kotoučky (1—4) průměru asi opatříme ve
středu otvorem, aby bylo možno na( ramena podkovy
navléci. Oba konce podkovy pilníkem stej-
no srovnáme.
Hotové cívky ovineme drátem měděným, 0-4 mm
tluistým, opředeným nití bavlněnou nebo hedvábnou, kla
douce pečlivě jednit otočku těsně podle druhé. Drulmu částí elektromagnetu jsou cívky
ovinuté isolovaným drátem.
Elektrický zvonek elektrických přístrojů nejrozší
řenější, což nesporně prokazuje praktický jeho užitek. 1). Papír dobře odděliti isolovati
železnou podkovu (jádro) vinutí cívek drátem. Když je
.
Z prutu měkkého (kujného) železa, usekneme tyčinku
10—12 dlouhou, kterou ohni rozežhavíme pak pod-
kovitě ohneme. Pár cívek lze zpracovati lu-
penkou př. Isolaci
prospěje, když potřebný proužek papíru roztopeným pa
rafinem protáhneme, neboť parafin velmi špatný vo
dič elektřiny proto velníi dobrý isolátor.
A
