V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.
Úplné schéma
je obr. Takto lze tedy, nezávisle zatížení,
udržovat otáčky motoru samočinně konstantní hodnotě, jež jen ne
patrně liší nastavené. Žádané otáčky nastaví odporníkem IRU, který
má tomto schématu úlohu řídicího reostatu. Jak patrno sché
matu, potenciální rozdíl mezi mřížkou kathodou této elektronky určen
jednak velikostí napětí úměrného napětí kotvy, přiváděného mřížku
z děliče napětí 4P, jednak napětím úměrným zatěžovacímu proudu kotvy,
přiváděným děliče napětí 2P. Při takovém zapojení triody lze vhodnou volbou hodnot
uvedených odporů nastavit libovolný počáteční potenciál mřížky elektronky
Ax vzhledem její kathodě.
Tato kompensace vzniká tak, napětí děliči působí proti napětí
děliče 4P, takže vzrůst napětí děliči způsobí snížení potenciálu mřížky
elektronky Bj. Vlivem tohoto úbytku se
sníží potenciál mřížky triody Ax, takže regulační úhel mřížek thyratronů
(úhel zapálení) zvětší výstupní napětí thyratronů tedy napětí kotvě
motoru) klesne.
Mřížkový potenciál elektronky reguluje samočinně elektronkou B1.
Budicí proud motoru reguluje thyratrony 4T, jež jsou řízeny stej-
392
. Při snížení napětí napájecí síti nastává opačný pochod. Mřížka triody se
napájí děličů napětí 3R, jež jsou připojeny anodovému zatížení
IR elektronky Bx. následek zmenšeni proudu elektronce na
opak jeho zvětšení elektronce x.
Zde jsou zavedeny zpětné vazby napěťová proudová. Je-li zatěžovací moment motoru stálý zvýší-li napětí výstup
ních svorkách thyratronů vlivem kolísání napětí napájecí síti, stoupne
napětí děliči napětí 4P, takže elektronka začne propouštět větší
proud.
Při změně zatížení motoru udržují jeho otáčky konstantní děličem
napětí příslušnou samočinnou kompensací úbytku napětí kotvě. Nastaví-li počáteční rozdíl potenciálů tak,
aby elektronka propouštěla plný proud, bude přesytkou protékat plný
magnetující proud, mřížky thyratronů úplně otevřou, takže kotva dosta
ne plné napětí. Toto druhé napětí získáme tak, dělič
napětí zapojíme jako zatěžovací odpor pomocného diodového usměrňo
vače napájeného proudových transformátorů TTXa TT,, jejichž pri
mární vinutí jsou zapojena sérii anodami thyratronů.
Magnetující proud přesytky proto zvětšuje úhel zapálení zmen
šuje, čímž stoupá napětí kotvy motoru. Zmenší-li mřížkový potenciál triody Ax, zmenší její
proud, což projeví zmenšením napětí kotvě motoru. levé části obrázku schéma, které jsme právě probrali. Při tomto zapojení
závisí tedy pracovní stav triody napětí proudu rotorovém obvodu
motoru. Tím zvětší úbytek napětí odporu IR.Kathoda této triody připojena střední přípojnici trojvodičové řídicí
soustavy, která vzhledem dolní nulové přípojnici potenciál V,
kdežto horní přípojnice potenciál 150 Všechny tři přípojnice řídicí
soustavy napájejí stabilisovaného zdroje napětí. 341.
Obdobné schéma obvod regulující budicí proud motoru
