Elektrické pohony

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Michail Grigorjevič Čilikin

Strana 388 z 439

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vlivem tohoto úbytku se sníží potenciál mřížky triody Ax, takže regulační úhel mřížek thyratronů (úhel zapálení) zvětší výstupní napětí thyratronů tedy napětí kotvě motoru) klesne. Magnetující proud přesytky proto zvětšuje úhel zapálení zmen­ šuje, čímž stoupá napětí kotvy motoru. Při snížení napětí napájecí síti nastává opačný pochod. Při takovém zapojení triody lze vhodnou volbou hodnot uvedených odporů nastavit libovolný počáteční potenciál mřížky elektronky Ax vzhledem její kathodě. Při tomto zapojení závisí tedy pracovní stav triody napětí proudu rotorovém obvodu motoru. Žádané otáčky nastaví odporníkem IRU, který má tomto schématu úlohu řídicího reostatu. Úplné schéma je obr. následek zmenšeni proudu elektronce na­ opak jeho zvětšení elektronce x. Mřížka triody se napájí děličů napětí 3R, jež jsou připojeny anodovému zatížení IR elektronky Bx. 341. Tím zvětší úbytek napětí odporu IR. Budicí proud motoru reguluje thyratrony 4T, jež jsou řízeny stej- 392 . Takto lze tedy, nezávisle zatížení, udržovat otáčky motoru samočinně konstantní hodnotě, jež jen ne­ patrně liší nastavené. Zmenší-li mřížkový potenciál triody Ax, zmenší její proud, což projeví zmenšením napětí kotvě motoru.Kathoda této triody připojena střední přípojnici trojvodičové řídicí soustavy, která vzhledem dolní nulové přípojnici potenciál V, kdežto horní přípojnice potenciál 150 Všechny tři přípojnice řídicí soustavy napájejí stabilisovaného zdroje napětí. Při změně zatížení motoru udržují jeho otáčky konstantní děličem napětí příslušnou samočinnou kompensací úbytku napětí kotvě. Mřížkový potenciál elektronky reguluje samočinně elektronkou B1. Tato kompensace vzniká tak, napětí děliči působí proti napětí děliče 4P, takže vzrůst napětí děliči způsobí snížení potenciálu mřížky elektronky Bj. Nastaví-li počáteční rozdíl potenciálů tak, aby elektronka propouštěla plný proud, bude přesytkou protékat plný magnetující proud, mřížky thyratronů úplně otevřou, takže kotva dosta­ ne plné napětí. levé části obrázku schéma, které jsme právě probrali. Je-li zatěžovací moment motoru stálý zvýší-li napětí výstup­ ních svorkách thyratronů vlivem kolísání napětí napájecí síti, stoupne napětí děliči napětí 4P, takže elektronka začne propouštět větší proud. Jak patrno sché­ matu, potenciální rozdíl mezi mřížkou kathodou této elektronky určen jednak velikostí napětí úměrného napětí kotvy, přiváděného mřížku z děliče napětí 4P, jednak napětím úměrným zatěžovacímu proudu kotvy, přiváděným děliče napětí 2P. Zde jsou zavedeny zpětné vazby napěťová proudová. Obdobné schéma obvod regulující budicí proud motoru. Toto druhé napětí získáme tak, dělič napětí zapojíme jako zatěžovací odpor pomocného diodového usměrňo­ vače napájeného proudových transformátorů TTXa TT,, jejichž pri­ mární vinutí jsou zapojena sérii anodami thyratronů