Elektrické pohony

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize je vyložena obecné theorie elektrických pohonů, jakož i některé části z řízení automatisovaných pohonů. Je určena jednak pro posluchače odborných škol specialisující se v oborech elektrické stroje, elektrické přístroje, elektrická zařízení, automatika a telemechanika, elektrická výzbroj letadel a motorových vozidel a pod., jednak pro inženýry a techniky, projektanty elektrických pohonů a všechny, kdož pracují v provozech, kde se používá elektrického pohonu.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Michail Grigorjevič Čilikin

Strana 388 z 439

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Magnetující proud přesytky proto zvětšuje úhel zapálení zmen­ šuje, čímž stoupá napětí kotvy motoru. Nastaví-li počáteční rozdíl potenciálů tak, aby elektronka propouštěla plný proud, bude přesytkou protékat plný magnetující proud, mřížky thyratronů úplně otevřou, takže kotva dosta­ ne plné napětí. Toto druhé napětí získáme tak, dělič napětí zapojíme jako zatěžovací odpor pomocného diodového usměrňo­ vače napájeného proudových transformátorů TTXa TT,, jejichž pri­ mární vinutí jsou zapojena sérii anodami thyratronů. Tím zvětší úbytek napětí odporu IR. Mřížkový potenciál elektronky reguluje samočinně elektronkou B1. levé části obrázku schéma, které jsme právě probrali. Tato kompensace vzniká tak, napětí děliči působí proti napětí děliče 4P, takže vzrůst napětí děliči způsobí snížení potenciálu mřížky elektronky Bj. Při takovém zapojení triody lze vhodnou volbou hodnot uvedených odporů nastavit libovolný počáteční potenciál mřížky elektronky Ax vzhledem její kathodě. Při snížení napětí napájecí síti nastává opačný pochod. následek zmenšeni proudu elektronce na­ opak jeho zvětšení elektronce x. Zde jsou zavedeny zpětné vazby napěťová proudová. Vlivem tohoto úbytku se sníží potenciál mřížky triody Ax, takže regulační úhel mřížek thyratronů (úhel zapálení) zvětší výstupní napětí thyratronů tedy napětí kotvě motoru) klesne. Mřížka triody se napájí děličů napětí 3R, jež jsou připojeny anodovému zatížení IR elektronky Bx. Takto lze tedy, nezávisle zatížení, udržovat otáčky motoru samočinně konstantní hodnotě, jež jen ne­ patrně liší nastavené. Úplné schéma je obr. 341. Budicí proud motoru reguluje thyratrony 4T, jež jsou řízeny stej- 392 . Žádané otáčky nastaví odporníkem IRU, který má tomto schématu úlohu řídicího reostatu.Kathoda této triody připojena střední přípojnici trojvodičové řídicí soustavy, která vzhledem dolní nulové přípojnici potenciál V, kdežto horní přípojnice potenciál 150 Všechny tři přípojnice řídicí soustavy napájejí stabilisovaného zdroje napětí. Při změně zatížení motoru udržují jeho otáčky konstantní děličem napětí příslušnou samočinnou kompensací úbytku napětí kotvě. Jak patrno sché­ matu, potenciální rozdíl mezi mřížkou kathodou této elektronky určen jednak velikostí napětí úměrného napětí kotvy, přiváděného mřížku z děliče napětí 4P, jednak napětím úměrným zatěžovacímu proudu kotvy, přiváděným děliče napětí 2P. Zmenší-li mřížkový potenciál triody Ax, zmenší její proud, což projeví zmenšením napětí kotvě motoru. Obdobné schéma obvod regulující budicí proud motoru. Je-li zatěžovací moment motoru stálý zvýší-li napětí výstup­ ních svorkách thyratronů vlivem kolísání napětí napájecí síti, stoupne napětí děliči napětí 4P, takže elektronka začne propouštět větší proud. Při tomto zapojení závisí tedy pracovní stav triody napětí proudu rotorovém obvodu motoru