77 zalévaných sou
částí nutno zajistit odolnost zapojení proti porušení spojů při vytvrzování
zalévací hmoty, přičemž musí být tloušťka vrstvy zalévací hmoty nad nej-
vyššími součástkami, které jsou pod napětím, nejméně mm, popř.
100
. Vedly však vážným záva
dám, projevujícím destrukcí bloků větších rozměrů při zvýšeném zatížení
vestavěných součástí. Energetická úroveň jiskrově bezpečných obvodů je
závislá správné funkci součástí elektrického schématu. Zkoušky byly provedeny zaří
zení, jehož blokové schéma obr. Technické pod
mínky dílčích prvků bývají vztaženy instalaci vzduchové atmosféře,
charakterizované relativní vlhkostí rozsahem provozních teplot, přičemž
režim zalitých součástí zcela odlišný. Re
gistračním přístrojem Servogor byl snímán průběh proudu napětí vý
stupním okruhu.
Zalévání rovněž často používá při zvýšených nárocích elektrickou
pevnost tam, kde není možno dodržet předepsané povrchové cesty
a vzdušné vzdálenosti.jišťující mechanickou ochranu dokonalé utěsnění bloku, především
v prostoru vývodů.
Zdrojem energie pro napájení ověřovaných obvodů regulační trans
formátor Křižík RT-10-0-250 závislosti činnosti ovládací jednotky
bylo výstupní napětí transformátoru usměrněno čtyřmi diodami Graetzově
zapojení přes sériový odpor přivedeno ověřovaný vzorek. 25. Kromě již uvedených aspektů poskytuje zalévání
výhodu neodstranitelnosti ochranných prvků, zabraňuje nahodilému
doteku, nežádoucí manipulaci záměně součástí.
U jiskrově bezpečných zařízení mechanické ochraně součástí při
kládán zvláštní význam. Částečně lze tato poškození přičíst
nedokonalé technologii zalévání, umožňující lokální výskyt špatně rozmí
chaného, eventuálně nadbytečného tužidla. mm,
pokud jsou zalité prvky umístěny nevýbušném závěru.
Ve smyslu revidované normy ČSN 1499/10. Kromě možnosti
mechanického poškození součásti tedy nutno věnovat zvýšenou pozornost
i stálosti elektrických parametrů zalévaných prvků. Měřicí vstupní obvody byly přesně ocejchovány předřad-
nými odpory. Tato kombinace osvědčila při nutných opravách,
jelikož umožňuje výměnu poškozených součástí. praxe známo, že
byly zaznamenány případy narušení polovodičových systémů nedokonale
zapouzdřených součástí, odleptání částí vodivé dráhy tištěných spojů, došlo
ke změnám hodnot kondenzátorů apod.
Pro získání alespoň základních znalostí chování zalitých elektrických
elementů byly provedeny experimenty, zaměřené původně zjištění mez
ního přípustného výkonového zatížení zalévaných částí. Za
léváním bývají téměř bez výjimky chráněny Zenerovy bariéry; těchto
případech součástí nerozebíratelného bloku většinou tavná pojistka.
Pro základní měření byl ověřovaný prvek vybaven termočlánky typu
Fe-Constantan, rozmístěnými podél zalité součásti vzdálenosti 1,2a mm. Zaléváním se
často chrání součásti zapojení, především sériové paralelní omezovači
prvky, napájecí zdroje, letovací vývody připojovacích konektorů apod
