Elektrická zařízení pro výbušná prostředí

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Miloň Bálek, Zdeněk Kuchta, Mojmír Lazar

Strana 95 z 269

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kromě možnosti mechanického poškození součásti tedy nutno věnovat zvýšenou pozornost i stálosti elektrických parametrů zalévaných prvků. Zdrojem energie pro napájení ověřovaných obvodů regulační trans­ formátor Křižík RT-10-0-250 závislosti činnosti ovládací jednotky bylo výstupní napětí transformátoru usměrněno čtyřmi diodami Graetzově zapojení přes sériový odpor přivedeno ověřovaný vzorek. Tato kombinace osvědčila při nutných opravách, jelikož umožňuje výměnu poškozených součástí. Zalévání rovněž často používá při zvýšených nárocích elektrickou pevnost tam, kde není možno dodržet předepsané povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti. Technické pod­ mínky dílčích prvků bývají vztaženy instalaci vzduchové atmosféře, charakterizované relativní vlhkostí rozsahem provozních teplot, přičemž režim zalitých součástí zcela odlišný. U jiskrově bezpečných zařízení mechanické ochraně součástí při­ kládán zvláštní význam. Měřicí vstupní obvody byly přesně ocejchovány předřad- nými odpory. Za­ léváním bývají téměř bez výjimky chráněny Zenerovy bariéry; těchto případech součástí nerozebíratelného bloku většinou tavná pojistka. mm, pokud jsou zalité prvky umístěny nevýbušném závěru. Zkoušky byly provedeny zaří­ zení, jehož blokové schéma obr. Re­ gistračním přístrojem Servogor byl snímán průběh proudu napětí vý­ stupním okruhu. Kromě již uvedených aspektů poskytuje zalévání výhodu neodstranitelnosti ochranných prvků, zabraňuje nahodilému doteku, nežádoucí manipulaci záměně součástí. Pro základní měření byl ověřovaný prvek vybaven termočlánky typu Fe-Constantan, rozmístěnými podél zalité součásti vzdálenosti 1,2a mm. Energetická úroveň jiskrově bezpečných obvodů je závislá správné funkci součástí elektrického schématu.77 zalévaných sou­ částí nutno zajistit odolnost zapojení proti porušení spojů při vytvrzování zalévací hmoty, přičemž musí být tloušťka vrstvy zalévací hmoty nad nej- vyššími součástkami, které jsou pod napětím, nejméně mm, popř. 100 . praxe známo, že byly zaznamenány případy narušení polovodičových systémů nedokonale zapouzdřených součástí, odleptání částí vodivé dráhy tištěných spojů, došlo ke změnám hodnot kondenzátorů apod. 25. Částečně lze tato poškození přičíst nedokonalé technologii zalévání, umožňující lokální výskyt špatně rozmí­ chaného, eventuálně nadbytečného tužidla. Ve smyslu revidované normy ČSN 1499/10. Pro získání alespoň základních znalostí chování zalitých elektrických elementů byly provedeny experimenty, zaměřené původně zjištění mez­ ního přípustného výkonového zatížení zalévaných částí. Vedly však vážným záva­ dám, projevujícím destrukcí bloků větších rozměrů při zvýšeném zatížení vestavěných součástí. Zaléváním se často chrání součásti zapojení, především sériové paralelní omezovači prvky, napájecí zdroje, letovací vývody připojovacích konektorů apod.jišťující mechanickou ochranu dokonalé utěsnění bloku, především v prostoru vývodů